Ministerstvo spravedlnosti chce omezit počet dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten jich dostává tolik, že je nestíhá řešit ve stanovených lhůtách. Nově by mohly už odvolací instance rozhodovat, zda bude možné dovolání podat, nebo ne. Změna se má týkat všech občanskoprávních sporů.
Zvyšující se počet dovolání potvrzují statistiky Nejvyššího soudu za loňský rok: nových podnětů dorazilo přes 8600, zatímco v roce 2013 to ještě bylo jen 7000. „Ta exkluzivita se úplně vytrácí, vytrácí se pak i výjimečnost těch rozhodnutí, a logicky tím pádem i jejich dopad,“ domnívá se předseda pražského městského soudu Libor Vávra. Dovolání má být totiž až mimořádným opravným prostředkem.
Největší nápor přitom tvoří civilní spory – v těch přišlo loni necelých šest tisíc. Čtyřicet dva soudců civilního kolegia je přitom vázáno lhůtami. Nejvyšší soud musí o každém podaném dovolání nejpozději do půl roku rozhodnout, jestli se jím vůbec bude zabývat.
A právě tento mezikrok by chtělo ministerstvo spravedlnosti přesunout na odvolací soudy - tedy krajské nebo vrchní. „Vedení Nejvyššího soudu už se nad tímto návrhem sešlo, ale jsou před námi další jednání i konzultace s ministerskými úředníky,“ dodává mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.
Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) jsou rozpracované různé varianty, o kterých se ještě povede diskuze. Každá má prý ale nějakou nevýhodu, takže se optimální model teprve hledá. Jednou z variant je, že by odvolací soudy už do rozsudku napsaly, zda je, nebo není možné dovolání podat.
Za vyšší počet dovolání zřejmě může občanský zákoník
Statistiky Nejvyššího soudu ukazují, že zatímco počet dovolání na trestním úseku se příliš nemění, v oblasti obchodní a občanskoprávní jich výrazně přibývá. Jednou z příčin může být to, že začínají přicházet kauzy spjaté s novým občanským zákoníkem. „To znamená, že ta agenda bude zřejmě ještě dále růst,“ varoval předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Možnost podat dovolání by podle něj mohla odpadnout například při rozhodování o ustanovení zástupce v občanskoprávních věcech nebo v záležitostech soudních poplatků a nákladů řízení. Šámal upozornil také na to, že v současnosti lze podávat dovolání i proti zrušujícím rozhodnutím, kdy odvolací soud vrací spor k soudu prvního stupně. „To není věcné meritorní rozhodnutí a podle mého názoru to nepatří do dovolací agendy. Dovolací soud by měl zasednout až v té době, kdy je to věcně rozhodnuto,“ řekl Šámal.
Šéf NS dlouhodobě vyjednává s ministerstvem o personálním posílení soudu: u soudců sice zatím stále zůstává 66 tabulkových míst, výrazně se ale zvýšil počet asistentů. V obchodním a občanskoprávním kolegiu má každý soudce dva asistenty a někteří mají i tři.
