Praha – Aktualizovanou mapu nejnebezpečnějších míst na českých silnicích představila policie s pojišťovnou Allianz. Podle jejích záznamů mapa vznikla. Za nejproblematičtější lokality považuje výhradně křižovatky silnic první třídy s jinými komunikacemi. Současně pojišťovna upozorňuje, že se většina nehod stává za okolností na pohled bezproblematických – ve dne, za sucha a vesměs v nich nehraje roli ani alkohol.
Automapa Allianz vzniká od roku 2011 a vyvíjí se podle statistik, které pojišťovna po nehodách vytváří. „Nejrizikovějším místem vůbec se ukázala být křižovatka silnic I/47 a II/637, kam se řidiči dostanou po výjezdu z centra Lipníka nad Bečvou ulicí Na Horecku směrem na městskou část Trnávka,“ uvedl mluvčí pojišťovny Václav Bálek. Na křižovatce se během tří let stalo sedm vážných nehod, při kterých zahynuli dva lidé, devět utrpělo těžké zranění a třináct lehké.
Nejtragičtějším silničním úsekem se však ukázal být severní konec silnice I/3 u Senohrab, tedy místo nedaleko nájezdu na dálnici D1 resp. sjezdu z ní. Při třech závažných nehodách zaznamenaných pojišťovnou zemřelo sedm lidí a dalších pět utrpělo zranění. Středočeské silnice a zejména křižovatky se ostatně v mapě nejrizikovějších míst objevují ze všech regionů nejčastěji – z dvou desítek nejvíce nebezpečných lokalit je ve středních Čechách celá čtvrtina. Samotná silnice I/3 na Benešovsku se navíc ve statistice objevuje hned dvakrát, kromě Senohrab se tři závažné nehody se třemi smrtelnými zraněními staly během sledovaných tří let i u nedalekých Pyšel.
Pomůže bezpečnější jízda? Spíše přestavby křižovatek
K přehledu míst, kde se nejčastěji stávají nehody, při nichž se vážně zraní nebo dokonce umírají lidé, uvedla pojišťovna, že se většina zaznamenaných havárií stala za příznivého počasí na suché vozovce, za světla a řidiči nebyli opilí. Zásadní roli tak zřejmě sehrály konstrukce křižovatek, resp. úseků, kde se nehody staly. Problematická křižovatka u Lipníka nad Bečvou je známá tím, že řidiči přijíždějící po vedlejší silnici často nedají přednost, protože špatně odhadnou rychlost přijíždějících aut. „Zde nepomůže snížení rychlosti na 50 kilometrů v hodině ani na 30 kilometrů. Laickým okem vidíme, že by stačilo udělat mimoúrovňové křížení,“ uvedl dopravní expert Milan Bělka.
Podle mluvčího Allianz se silničáři inspirovali předchozími vydáními mapy nejrizikovějších míst a v některých lokalitách již začali připravovat úpravy. „Z nehodových lokalit, které se v žebříčku na čelných místech objevily v minulých letech, byly k úpravě značení vybrány zatím čtyři: Milín na Příbramsku, třinecká městská část Nebory, Lhota pod Libčany v Královéhradeckém kraji a Toužetín na Lounsku,“ přiblížil Václav Bálek. Úpravu má za sebou i křižovatka, která figuruje v aktuálním vydání automapy Allianz jako druhá nejnebezpečnější – na silnici I/16 pod sjezdem z dálnice D8 u Nové Vsi, kde se za tři roky stalo pět vážných nehod, vznikly dva kruhové objezdy. Radnice za ně ale musela bojovat šest let.
Nejvíce nehod na nejdelší silnici
Po třech nelichotivých záznamech v seznamu dvaceti nejrizikovějších míst v Česku mají dvě silnice. Jednou je tah I/35, který je ovšem ze všech státních komunikací v Česku nejdelší (ještě delší sice je I/11, avšak včetně úseku souběžného s dálnicí). Na jeho 333 kilometrech mezi Hrádkem nad Nisou a Bumbálkou by měli být řidiči obzvlášť obezřetní v úseku poblíž benzinky v Milovicích u Hořic, u Vysoké nad Labem a na frekventovaném úseku u Olomouce. Místo v Milovicích označila Allianz za třetí nejrizikovější vůbec, staly se zde čtyři závažné nehody, při kterých zahynuli dva lidé. „Poslední tragickou nehodou byl případ, kdy se střetla čtyři vozidla a řidič dodávky na místě zemřel,“ uvedla policejní mluvčí Iva Kormošová. Tři obzvlášť nebezpečná místa jsou také na stokilometrové silnici I/50, která vede z Brna do Starého Hrozenkova a slouží jako hlavní spojnice jihomoravské metropole s Uherskohradišťskem a severní částí Slovenska. Všechny tři rizikové lokality jsou blízko sebe v oblasti Chřib.
Počet mrtvých loni klesl pod 600 – po 52 letech
Kromě mapy nehodovosti zveřejnila policie také definitivní statistiku nehod v roce 2013. Těch závažnějších, u kterých policisté zasahovali, napočítala 84 398 – tedy téměř o tři tisíce více než v roce předchozím. Denně jich tak průměrně bylo 231,2. Jejich následky však byly mírnější než kdy dříve. Počet mrtvých, kterých bylo za rok v celé zemi 583, loni meziročně klesl o 98, pokračoval tak postupný pokles úmrtí při dopravních nehodách, který trvá od roku 2008 - a dokonce poprvé od roku 1961 bylo za celý rok na silnicích méně než 600 mrtvých. Přes 25 tisíc lidí ovšem bylo při haváriích zraněno a 2 782 z nich utrpělo těžké zranění.
Za nejčastější příčinu nehod loni policie stanovila, že se řidiči plně nevěnovali řízení. Nejčastější příčinou tragických nehod však byla „jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru“ a „nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky“. Aby se stav zlepšil, mají už silničáři i ministerstvo k dispozici přehled míst, kde končí nehody nejtragičtěji.
