Praha – Po dvouletém testování ministerstvo školství uznalo, že děti z lesních školek jsou stejně dobře připraveny na školní docházku jako ty z mateřských. Podle ministerstva školství je v nich úroveň vzdělávání stejná jako v běžných třídách. Celodenní pobyt venku navíc dětem prospívá - jsou míň nemocné, ale taky obratnější. Formálně by ale lesní školky podle ministerstva měly zůstat součástí školek tradičních. Lesních školek je v Česku již několik desítek.
Podle ministerstva školství tento způsob hlídání představuje plnohodnotnou variantu předškolního vzdělávání. Resort chce připravit návod pro mateřinky, jak by mohly takové třídy založit a provozovat. Řešit se chystá i případné financování.
- Ministerstvo po dva školní roky ověřovalo fungování dvou lesních tříd v mateřské škole Semínko u Toulcova dvora v Praze 10, která se zaměřuje na ekologickou výchovu. Do každé lesní třídy chodilo 15 dětí, věnoval se jim vždy pedagog a jeho asistent. Děti byly většinou v přírodě. Ke hře a učení využívaly přírodniny. Z domova si nosily svačiny podle zásad zdravé výživy. Zázemí měly v maringotce.
- Nevýhodou lesní třídy byla kratší pracovní doba, a to do 15:00. Rodiče také museli platit školné, které za deset měsíců činilo 67 tisíc korun. Lesní třídy rovněž nesplňují všechny hygienické předpisy.
A jak lesní školky fungují?
Děti si tu například pěstují vlastní zeleninu a o zábavu se jim starají i zvířata. V lesních mateřských školkách děti nemají klasické hračky, hrají si s tím, co najdou v lese. Vodu berou z barelu a návrat k přírodě oznamuje i kompostovací záchod. Venku se spí, i když je chladno, stačí maringotka nebo vytápěný stan.
První lesní školka vznikla v Česku před dvěma lety. Lesních školek přibývá, přestože pro ně neexistují jasná pravidla. Nesplňují například hygienické normy pro klasické školky, většinou proto fungují jen jako jedno z jejich oddělení.
První lesní mateřská škola vznikla v roce 1954 v Dánsku a postupně se rozšířila do Evropy, USA a Japonska.
