Brno - Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský razantně odmítá spekulace o tom, že by Ústavní soud jakýmkoliv způsobem pracoval předpojatě, jak se v posledních dnech z některých stran ozývá. Rychetský zároveň varuje před pokusy o omezení činnosti Ústavního soudu, což by mohlo samo o sobě evokovat spíše postup totalitních režimů. Rychetský zároveň obhajuje místopředsedkyni ústavního soudu Elišku Wagnerovou, jejíž výrok pro Lidové noviny byl v titulku článku podle něj nevhodně interpretován. A to, že se kolem celého případu rozhořela vášnivá debata, jen podle Rychetského poukazuje na skutečnost, že lidé věnují přílišnou pozornost titulkům článků a ne následnému textu.
Některým českým politikům začíná kazit plány čím dál častěji Ústavní soud. Ten v posledních případech prohlásil, že si nepřeje jednorázové a účelové změny ústavy, snižování platů soudců a před pár dny se postavil i proti zneužívání stavu legislativní nouze. Nezávislý pozorovatel by tak snadno mohl nabýt dojmu, že se rozhořela bitva mezi některými politiky a ústavními soudci. Pavel Rychetský se těmito výroky nicméně nenechává příliš rozptylovat. „Ti, kteří se těchto výroků dopouštějí, dehonestují především sebe, nikoliv Ústavní soud,“ míní. Zároveň potvrzuje domněnku, že v podobném jednání je naše země v měřítku vyspělé západní Evropy zcela unikátní.
Ústavní soudci jsou naprosto nestranní, říká Rychetský
Premiér Petr Nečas se včera nechal slyšet, že někteří členové Ústavního soudu jsou do určité míry předpojatí a Ústavní soud by se tak neměl vyjadřovat k otázkám týkajícím se státního rozpočtu. „To považuji za dost výraznou neznalost ústavního systému zemí, které se nazývají demokratické právní státy,“ reagoval na Nečasův výrok Rychetský. „Jsem hrdý na to, že mohu říci, že všech patnáct ústavních soudců jsou při svém rozhodování naprosto nestranní,“ doplnil.
Nečasova reakce se týkala rozhovoru místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové pro Lidové noviny. Rychetský považuje za hluboký omyl dezinterpretaci jejího výroku o přirovnání Kalouska k nacistům, což z jejích úst podle Rychetského rozhodně nezaznělo. "Ústavní soud to ústy svého generálního sekretáře okamžitě dementoval, když to zneužily Lidové noviny a do svého titulku daly nepravdivá slova," reagoval.
„Spousta lidí už čte jenom titulky. Nejlepší rada je tedy jednoduchá – titulky nečíst. Titulky jsou vždy dílem redakce, která se snaží získat co největší počet čtenářů a titulky prakticky vždy překrucují vlastní obsah rozhovoru.“
Rychetský proto podotýká, že s největší pravděpodobností se mnoho čtenářů nedostalo k samotnému rozhovoru a skončilo pouze u titulku článku. Eliška Wagnerová tak mohla podle Rychetského v kontextu zmínit jakoukoliv další zemi ovládanou autoritativním režimem. Případy těchto zemí se staly ve všech vyspělých evropských demokraciích podnětem ke vzniku ústavních soudů jako obrany proti možné totalitě.
Omezení Ústavního soudu podle Rychetského nehrozí
Někteří politici tvrdí, že rozhodování Ústavního soudu o otázkách, které by mohly zasáhnout do rozpočtu, by se mělo omezit. „Ústavodárce má právo se pokusit o redefinici Ústavního soudu.“ Rychetský nicméně upozorňuje, že o podobné postupy se pokoušely především totalitní režimy. „Osobně si myslím, že se nic podobného nemůže stát. Ústavní většina, která by se rozhodla zrušit tuto instituci, se nemůže v obou komorách vytvořit,“ dodává.
„Každé rozhodování Ústavního soudu je poměřování různých hodnot. Většinou je na jedné straně veřejný zájem, v tomto případě zájem na stabilizaci veřejných financí a na druhé straně je nějaká jiná ústavou chráněná hodnota,“ popisuje klíčový problém Rychetský a připomíná, že Ústavní soud není ochráncem pokladny, ale je ochráncem ústavy. Ústavní soud tak má za úkol ochranu ústavního pořádku a dodržování demokratických pravidel, která si tato země dala. Především by podle Rychetského měl kontrolovat v jejich dodržování ty, kteří pravidla vytvořili. „Oni je vytvořili nejen pro ostatní, ale samozřejmě i pro sebe,“ dodal.
„Jestli někdo selhává, tak to jsou média, která mají říci, toto je standardní v demokratickém právním státě a toto je nepřijatelné.“
„Neočekávám od politiků, že budou jásat nadšením nad každým rozhodnutím Ústavního soudu,“ uvedl Rychetský. Každé rozhodnutí Ústavního soudu má podle Rychetského politický dopad v tom smyslu, že vyhoví jedné nebo druhé straně. „Ústavní soudnictví není spor mezi dobrem a zlem, jako je třeba trestní právo, ústavní soudnictví je v každém případě, který děláme, poměřování dvou ušlechtilých hodnot ústavou chráněných (…) a ta hranice rozhodování, ve kterém případě má které ústavní hodnotě Ústavní soud dát přednost, to je opravdu velmi obtížné pro všechny,“ doplnil.
