Lidice - Vypálení Lidic a vyvraždění jejich obyvatel znamenalo podle premiéra Petra Nečase zlom v boji proti nacismu. Otevřelo tehdy totiž mezinárodnímu společenství oči, a to dlouho předtím, než se dozvědělo o nacistických vyhlazovacích táborech. Předseda vlády to řekl v Lidicích na dnešním vzpomínkovém aktu k 70. výročí zničení této obce nacisty. Na místě společného lidického hrobu zůstalo kolem stovky věnců. Mezi nimi barvy národů z celého světa – třeba Argentiny, Japonska nebo Německa.
„Desátého června 1942, dlouho předtím, než civilizovaný svět objevil pro sebe hrůzy vyhlazovacích táborů, zástupná smrt obyvatel Lidic otevřela mezinárodnímu společenství oči a vyjevila zvířecí podstatu nacismu,“ uvedl Nečas. Podle něj vypálení obce a vyvraždění jejích obyvatel „znamenalo zlom v zápase o Evropu“, zpráva o události „donutila mnohé vyhlásit nacismu boj na život a na smrt“. Pod dojmem lidické tragédie vlády Francie a Británie začaly považovat Mnichovskou dohodu na neplatnou, řekl ministerský předseda. Podle něj památka mučedníků vrací smysl českému vlastenectví.
Lidice nacisté vypálili právě 10. června 1942, a to po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na místě zastřelili 173 lidických mužů. Masakr nepřežilo 340 obyvatel obce, z toho 88 dětí. „Měli bychom si připomínat i 2. červenec, kdy bylo v Chlemnu nedaleko Lodže zplynováno osmdesát lidických dětí,“ upozorňuje historik Eduard Stehlík.
„Lidické děti, jejich rodiče a prarodiče byli těmi, kdo v důsledku pomohli nacisty porazit,“ řekla ve svém vystoupení v Lidicích předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Podle ní odpovědí na otázku, zda „tato daň“ v podobě životů lidických obyvatel byla přípustná, je představa, co by se dělo, kdyby se atentát nestal. Teror by sílil a obětí přibývalo, uvedla šéfka dolní parlamentní komory.
„Lidice probudily svědomí mnoha lidí a vyburcovaly je k zápasu se zlem. Měly by udržovat bdělým i naše svědomí dnes,“ pronesl arcibiskup Dominik Duka. S projevem vystoupila i místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: "Lidice jako by říkaly: Ano, až sem může dojít extrémní nacionalismus a národnostní nenávist. Dělejte s tím něco!"
Kardinál Duka připomněl úlohu lidického faráře Josefa Štemberky zastřeleného gestapem. Podle předsedy svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky by se katolická církev měla k odkazu tohoto duchovního přihlásit a zahájit proces jeho blahořečení.
Prezident Klaus místo do Lidic jel přednášet na konferenci
Nečas i Němcová dnes ocenili gesto německého prezidenta Joachima Gaucka, který v dopise prezidentu Václavu Klausovi vyjádřil lítost nad lidickým masakrem a uznal odpovědnost Německa za tento čin. „Jeho slova nás nepovedou k zapomínání na to, co se stalo. Ale je to podání ruky. Vzkaz v dnešním znejistělém světě velmi potřebný,“ uvedla Němcová. Klaus se pietního aktu neúčastnil. Odjel do Los Angeles, kde má mít vystoupení na konferenci. Opoziční ČSSD to kritizovala.
Němcová podotkla, že Klaus v minulosti do Lidic jezdil a jeho postoj k tragédii je znám. „Vždycky je otázkou, kam jet, čemu dát přednost,“ dodala. Podobně se vyjádřil i Nečas. „Má povinnosti v zahraničí. Takové věci se někdy ve velmi nabitém programu hlavy státu stanou,“ poznamenal. Pietního aktu ke kulatému výročí vypálení Lidic se navzdory nepřízni počasí zúčastnily stovky lidí, mimořádně dlouhý byl letos průvod se smutečními věnci. Tři sta metrů od pietního místa byl v roce 1947 položen základní kámen nových Lidic. Dnes v nich žije už jen 13 tehdejších dětí a 6 žen.
