Nečas v OVM: Ekonomickou agendu nové vlády by měla vést ODS

Praha – Nový předseda ODS Petr Nečas v Otázkách Václava Moravce nastínil některé kroky vznikající středopravicové koalice. Ta prý musí především reformovat státní rozpočet, nejen škrtat. Ekonomickou agendu nové vlády by měla vést právě ODS, a to i v případě, že by křeslo ministra financí získal zástupce TOP 09 nebo Věcí veřejných. Nečas chce také navázat na tým odborníků, jakým byla Národní ekonomická rada vlády.

Klíčovou zodpovědnost za reformní kroky budoucí vlády pak podle Nečase ponesou premiér, ministr financí, ministr zdravotnictví a ministr práce a sociálních věcí. Jen tak se prý může uskutečnit úspěšná reforma na výdajové stránce státního rozpočtu. 

Koalice chce tento týden předložit návrh na omezení imunity

Reportáž Barbory Straňákové (zdroj: ČT24)

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a člen vyjednávacího týmu Petr Gazdík pak představil i první kroky vznikající vlády ve sněmovně. Ta se sejde poprvé v úterý. Pokud se podaří zvolit řídící orgány sněmovny, tak chce koalice už na čtvrtečním jednání předložit návrh na omezení imunity zákonodárců. Podle Gazdíka už vyjednávací týmy připravily paragrafované znění zákona. 

V příštím týdnu pak chce středopravicová koalice předložit návrh na snížení platů ústavních činitelů, na kterém se teď podle Gazdíka usilovně pracuje a proběhly i diskuze se soudci. Právě ti totiž v minulosti snížení platů ústavních činitelů úspěšně napadli u soudu – tento návrh se totiž netýká pouze politiků, ale také právě soudců. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek v Otázkách uvedl, že by mohli sociální demokraté oba návrhy podpořit. 

Bouřlivá diskuze se zřejmě tento týden ve sněmovně strhne na téma, zda mají být v čele dolní komory zastoupeni i komunisté. Jak Petr Gazdík, tak místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová v Otázkách přirovnali komunistický režim k nacistickému – tím pádem je pro ně zástupce KSČM ve vedení sněmovny nepřijatelný. Naopak Lubomír Zaorálek a také předseda KSČM Vojtěch Filip poukazovali na to, že by měl být dodržen demokratický princip poměrného zastoupení – oba upozornili třeba na to, že KSČM ve sněmovně zastupuje více voličů než Věci veřejné.

Kromě sporů o místopředsedu pro komunisty se rozhoří i boj o křeslo šéfa sněmovny. To si nárokuje ČSSD, která to zdůvodňuje jak tím, že ve volbách získala nejvíce hlasů, tak kontrolní funkcí, kterou by měla opozice ve sněmovně mít. Sociální demokraté chtějí na tomto postu právě Lubomíra Zaorálka. Jenomže jeho jméno je prý pro koalici ODS, TOP 09 a VV nepřijatelné, navíc strany počítají s tím, že do čela sněmovny nominují svého kandidáta.

Poměrně velká shoda naopak panuje v otázce snižování počtu výborů a podvýborů ve sněmovně. Už zítra se sejde skupina, ve které budou zástupci všech pěti stran zastoupených ve sněmovně, a bude jednat i o tomto bodě. Vojtěch Filip v diskuzi uvedl, že by se počet výborů mohl snížit z 18 na 12 nebo 13. Petr Gazdík zase navrhoval stanovit maximální počet podvýborů tak, aby jich nemohlo být více než rozpočtových kapitol resortů.