České Budějovice - Vláda se chce po obnovení mandátu podle premiéra Petra Nečase (ODS) soustředit hlavně na prorůstová opatření. Premiér Petr Nečas dnes na ideové konferenci své strany uvedl, že prioritního cíle kabinetu - vyrovnaných rozpočtů - nelze dosáhnout bez rostoucí ekonomiky. Podle analytiků vládní rozpočtové škrty dohodnuté počátkem dubna sníží výkonnost hospodářství. Kabinet se proto nyní podle Nečase soustředí na obnovení růstu. „K vyrovnaným rozpočtům se nelze pouze proškrtat, musíme zamontovat prorůstové prvky,“ konstatoval premiér.
Nečas: K vyrovnaným rozpočtům se nelze proškrtat
Využije ODS druhou vládní šanci lépe?
Jen čtrnáct hodin po hlasování o důvěře maluje v Českých Budějovicích ODS čáru za částí své vládní minulosti spojenou s Věcmi veřejnými a s Vítem Bártou. „Jsem přesvědčen, že včerejšek byl jednou z epizod klasického vládnutí v parlamentní demokracii,“ říká ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
A právě ideová konference má být novým startem. Startem do jednoduššího vládního dohadování a fungování. I proto ODS dnes oznámila, že končí období prostých škrtů a vládní politika se přesouvá do éry podpory růstu. Jenže nejen nová prorůstová opatření, ale i další plánované reformy závisí na jedné důležité věci - na křehké většině poslanců v pražské sněmovně.
„Vláda má sto pět hlasů a musí fungovat. Pokud nebude schopna prosazovat tyto věci a pokud nebude schopna vést českou republiku dobrým směrem, tak pro ODS podle mého nemá smysl v té vládě být,“ myslí si ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. A to je věc, kterou si ODS dobře uvědomuje. Vstupuje do poměrné nebezpečné a křehké doby, kdy se bude muset dohadovat s každým jednotlivým poslancem.
Ministr Kuba chce podpořit zejména tvrdou infrastrukturu
„ODS dává jasný signál, že po době, kdy jsme řešili škrty, přichází období růstových opatření,“ uvedl ministr průmyslu Martin Kuba. „ODS bude navrhovat aktivaci investičních prostředků státu především na účtech státních podniků, které tam leží mnohdy vcelku zbytečně. V této chvíli je třeba je využít v proinvestiční agendě na veřejné zakázky zadávané vládou,“ dodal Kuba.
Kuba zdůraznil, že musí dojít k efektivnímu využití evropských finančních prostředků. „Ideální by bylo překlopit zbývající prostředky do tvrdých infrastrukturních projektů, což je v této chvíli proces, který Evropská komise neschválila,“ dodal. Tahounem růstu HDP bude podle ministra průmyslu export, proto je jeho prioritou zvýšit podíl malých a středních podniků.
Dlouhodobá opatření, která budou rozhodovat o tom, jak bude vypadat Česko za 10, 20 let, se týkají zejména konkurenceschopnosti. ODS se chce zaměřit zejména na ceny elektrické energie, ceny práce, systém školství a vzdělávání a podporu peněz, které tečou do inovací.
Co Čech to vysokoškolák, ale mnohdy bez práce
„Co Čech, to vysokoškolák. Je potřeba zajistit, aby student, který vystuduje vysokou školu, našel práci. Systém k podpoře technického vzdělávání je proto nutný. Zavedeme daňové úlevy pro firmy, které spolupracují při středním vzdělávání. Český průmysl stál na technicky vzdělaném pracovníkovi, kterých je čím dál méně,“ myslí si Kuba.
Kuba se vyjádřil i k fungování telekomunikačního trhu. „Nastala doba, kdy ČTÚ musí změnit svůj přístup a zajistit, aby konkurence byla co největší. Nastavit takové podmínky, které budou pro české spotřebitele výrazně výhodnější.“
ČNB očekává letos stagnaci ekonomiky
Rozpočtová opatření vlády sníží podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera letos výkon ekonomiky o 0,4 procentního bodu. ČNB očekává letos stagnaci ekonomiky, bez vládních opatření by ekonomika letos podle guvernéra rostla o 0,4 procenta. Loni podle Singera fiskální konsolidace vlády snížila ekonomický růst o 0,6 procentního bodu na 1,7 procenta. Bez úspor by ekonomika stoupla o 2,3 procenta.
Vláda se v letošním roce rozhodla srazit výdaje v rozpočtu za téměř 24 miliard korun. Cílem je dodržet letos naplánovaný schodek státního rozpočtu 105 miliard korun a celkový deficit veřejných financí na 3,5 procenta HDP. Bez úspor by mohl podle ministerstva financí schodek rozpočtu stoupnout na 128,6 miliardy korun. Další úspory v podobě vyšší DPH, nižšího růstu penzí a rušení úřadů vláda chystá i v dalších letech.