Plzeň – Premiér Petr Nečas (ODS) a ministr školství Josef Dobeš (VV) projednávali s rektory financování vysokých škol v příštích letech. Letos totiž vysokých školám chybí 1,3 miliardy korun a nedostatek peněz hrozil i v dalších letech. Dnes ale dostali rektoři příslib střednědobého financování až na pět let dopředu, školy tak budou moci lépe plánovat své strategie, podobně jako v zahraničí, podotkl předseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.
Nečas jednal s rektory o financování vysokých škol
Zatímco v roce 2007 dostaly vysoké školy na jednoho studenta 72 tisíc korun, tak provozní prostředky na jednoho studenta letos překračují jen 60 tisíc. „Chceme posílit věrohodnost středně a dlouhodobých rozpočtových výhledů státu, což by školám umožnilo předvídat příliv financí. Je nám jasné, že i potřebujete mít několikaleté plánování,“ řekl Nečas. Školy se musí více provázat s podnikovou sférou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, což by byl další zdroj peněz, které by šly do školství.
Nečas také znovu podpořil návrh na zavedení školného, které má mít regulativní funkci. „Nelze říci, že všichni rektoři ho chtějí. Já si ho velmi dobře dovedu představit, ale současně říkám, že nejprve musíme mít systém finančního zabezpečení studentů, aby nemohlo dojít k tomu, že by někdo z ekonomických důvodů nemohl studovat,“ dodal. Podle Nečase se musí vytvořit systém základních i doplňkových grantů a stipendií. Premiér také navrhuje, aby si studenti zaplatili zpětně nadbytečné semestry také v případě, že pak obor bezdůvodně opustí a nedostudují.
Reportáž Karla Vovesného (zdroj: ČT24)
Po reformě má studovat méně studentů
Vláda chce dále intenzivněji a detailněji usměrňovat počty státem financovaných studentů co do počtu i druhů studia. Po skončení reformy by tak mělo být méně studijních oborů a také méně studentů. Nečas upozornil, že v posledním akademickém roce se na vysoké školy přihlásilo 70 % populačního ročníku, což už ohrožuje kvalitu výuky.
Školy se musí více zaměřit na konkrétní výsledky a ne na porovnávání formálních požadavků. V jejich správních a vědeckých radách mají zasednout „externí aktéři“, kteří by pomohli s dlouhodobým rozvojem škol, například výzkumníci, podnikatelé a regionální osobnosti. Veřejnost má získat maximum srovnávacích dat, například seznam úspěšných absolventů, aby mohla tlačit na vysoké školy v regionech. „Budeme sledovat, kam jdou nejlepší studenti podle výsledku státní maturity a té vysoké škole přispějeme o něco více,“ dodal ministr školství Josef Dobeš. Ten chce také dotovat méně populární technické obory, protože pak českému průmyslu chybí kvalifikovaní vysokoškoláci.