Nakonec se osvobození dočkala i Praha

Praha - Zatímco většinu Evropy už v dubnu 1945 ovládali spojenci, zůstávala česká kotlina včetně Prahy stále v rukou německé branné moci. Situace se příliš nezměnila ani po pádu Berlína. Němci, kteří dávali přednost americkému zajetí před sovětským, se nicméně 8. května dohodli s povstalci v Praze na zastavení bojů a začali odcházet směrem na západ. Následujícího dne kolem čtvrté hodiny ranní do Prahy dorazili od poražené německé metropole i vojáci 1. ukrajinského frontu Rudé armády. Ani příchod vojáků Rudé armády do Prahy ale ještě neznamenal úplný konec bojů v někdejším protektorátu. Osamocené německé jednotky se bránily ještě několik dní. Místem posledních bojů druhé světové války v Evropě se stalo až 12. května okolí Milína na Příbramsku.

Osvobození Prahy pro sovětskou armádu bylo, zejména ve srovnáni s boji v jiných městech, poměrně snadnou operací. České hlavní město totiž v době jejich příchodu po čtyřdenních bojích z velké části ovládali čeští bojovníci a rudoarmějci po příjezdu hlavně likvidovali zbytky německých sil. Dokládají to i čísla - zatímco povstalců zahynulo v Praze téměř 1700, ztráty Rudé armády se počítaly v desítkách. Několik stovek vojáků nicméně Sověti ztratili v následných bojích s ustupujícími Němci.

O život přišlo v Praze také zhruba 300 vlasovců, vojáků Rudé armády, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA). Pod velením generála Andreje Vlasova pak od začátku roku 1945 bojovali po boku Němců, nakonec ale sehráli významnou, byť dlouho zamlčovanou roli v osvobození českého hlavního města. Povstalcům pomohli vlasovci zejména 7. května, kdy díky svým těžkým zbraním účinně zasáhli proti Němcům na jihu a západě Prahy.

Vlasovci po vstupu do bojů, které vypukly živelně 5. května a při nichž čeští vlastenci postupně ztráceli proti postupujícím těžce vyzbrojeným Němcům šanci, například ochromili činnost německého letectva v Ruzyni a zabránili tím bombardování města. Ani toto angažmá jim ale ve výsledku nepomohlo. Rusy v německých uniformách, na které nejen sovětské velení pohlíželo jako na zrádce, totiž Česká národní rada odmítla uznat za spojence. Vlasovci tak v noci na 8. května Prahu opustili.

V té době už německé velení směřovalo k podepsání kapitulace, v Čechách se ale stále ještě bojovalo. Zbylé jednotky Wehrmachtu i zbraní SS se totiž hodlaly dostat do amerického zajetí, jemuž Němci dávali přednost před sovětským. Dodnes se přitom spekuluje o tom, že Prahu mohli osvobodit právě Američané, kteří již 6. května vstoupili do Plzně. Sovětsko-americko-britská dohoda z poloviny dubna 1945 ale stanovila, že do československého hlavního města vstoupí jako první Sověti.

Postup na Prahu od Plzně či Písku přitom byl podle všeho v amerických silách. Jak nedávno uvedl historik Stanislav Kokoška, Američané mohli dorazit do Prahy už 6. května večer nebo další den ráno. Z archivu velitelství německé skupiny armád Střed je totiž patrné, že Němci již o boje s americkou armádou nestáli a byli připraveni ji pustit do Prahy a vzdát se. Ostatně americké hlídky a průzkumníci se ve dnech, dny se v Praze bojovalo, bez větších problémů pohybovali daleko za demarkační čárou.

Zúčastnilo se jí přes milion sovětských, rumunských, polských a československých vojáků. Rozhodující roli přitom hrály tankové jednotky. V první fázi osvobozování prolomila vojska německou obranu v obou hlavních směrech od Drážďan a od Brna. Vytvořila tak předpoklady k obklíčení Prahy a německých vojsk. Dne 8. května jednotky osvobodily město Teplice, Louny, Most, Litvínov a další města v severních Čechách. Ve druhé fázi operace dokončily armády obklíčení Prahy od severozápadu a jihovýchodu. Dne 9. května dorazily jednotky do Prahy. V následujících dnech pak byli osvobozeni i obyvatelé zbývajících obcí a měst, například Českých Budějovic, Hradce Králové, Mladé Boleslavi, Mělníka, Pardubic, Kladna, Tábora či Kutné Hory.

  • Rusové přijeli 9. května do Prahy zdroj: www.wwiivehicles.com/czechoslovakia/photos.asp http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1633/163205.jpg
  • Rusové přijeli 9. května do Prahy zdroj: www.russianphotographs.net http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1633/163204.jpg
  • Rusové přijeli 9. května do Prahy zdroj: www.wwiivehicles.com/czechoslovakia/photos.asp http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1633/163206.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
18:50Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 2 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 4 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.