Praha – Bezpečně přejít po přechodu je v mnoha městech takřka nemožné. Přes auta parkující těsně před přechodem totiž chodci často nevidí do vozovky – a řidiči zase nemají možnost včas spatřit chodce. Zákon na to pamatuje a nařizuje parkujícím řidičům, aby ponechali před přechodem volný pětimetrový úsek. V praxi se to ale neudržuje, protože místo před přechodem je často jediné, kde lze ještě zaparkovat. Navíc města často využívají své možnosti místo se zákazem parkování před přechodem zmenšit.
Dítě odlétající od předního nárazníku auta je noční můra mnoha řidičů, kterou mohou snadno zažít na přechodech v mnoha městech – stačí, aby dítě vyběhlo zpoza auta parkujícího těsně před přechodem. Ne vždy ale hrozí řidiči, že kvůli parkování méně než pět metrů před přechodem bude muset druhý den navštívit odtahové parkoviště. Radnice mají možnost „zakázanou zónu“ zmenšit, například modré parkovací zóny tak často dosahují až těsně k přechodům. „Místní úpravou je možné to pravidlo změnit, ale po předchozím vyjádření policie. Ale samozřejmě je na té obci, jestli k tomu stanovisku přihlídne, nebo ne,“ vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
Silniční zákon přitom nevyžaduje, aby kolem přechodů bylo ve skutečnosti deset metrů prázdno. „Limit pěti metrů se počítá před přechodem, a to ve směru jízdy,“ upozornil mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši. Úlevu tak mají zejména jednosměrky.
Úsek před přechodem přitom není jediné ignorované místo, kde je zakázáno stání – stejně tak nelze parkovat pět metrů před křižovatkou. I v takových případech vznikají nebezpečné situace, které mohou skončit nehodou – a také u křižovatek často sahají parkovací zóny až na úplný konec chodníku.
Vytvořit předpisový přechod či křižovatku s volným prostorem není těžké – stačí vyznačit zakázaný prostor. Města však dlouhodobě trápí nedostatek parkovacích míst. Na pěti metrech před přechodem zaparkuje alespoň jedno auto na každé straně silnice, u křižovatky se čtyřmi rameny jde už o osm parkovacích míst. Úřady proto většinou vycházejí řidičům vstříc a všichni musí doufat, že na nepřehledných přechodech budou řidiči i chodci dostatečně opatrní.
Co nařizuje zákon 361/2000 Sb.
Místa, kde řidič nesmí zastavit a stát, vyjmenovává první bod 27. paragrafu silničního zákona. Kromě přechodu pro chodce, popř. přejezdu pro cyklisty a pětimetrového úseku před nimi je zakázáno parkování také na křižovatkách a méně než pět metrů před či za jejich hranicemi. Parkování je však povoleno ve městech v křižovatkách tvaru „T“ naproti vyúsťující pozemní komunikaci. Dále je zakázáno stát například na tramvajových, trolejbusových či autobusových zastávkách, a to buď od značky, které vyznačují jejich začátek, nebo od vzdálenosti 30 metrů před označníkem zastávky a do pěti metrů za označníkem. Parkování je zapovězeno i u nepřehledného vrcholu stoupání či v místě, kde by auto zakrývalo dopravní značku.
