Washington - Rostoucí obliba extremistických názorů mezi občany Česka vyvolávají u bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové velké obavy. Lidé si podle ní musí uvědomit, že tyto postoje situaci pouze zhoršují. Prohlásila to v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Albrightová, která pochází z rodiny českého diplomata, koncem dubna vydala knihu o svém dětství.
„Lidé musí rozumět tomu, že se na demokracii musí stále pracovat,“ varuje nejmocnější žena s českými kořeny, bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová. Vládnout v demokracii je podle ní velmi těžké. „Není to pouze prezident nebo premiér, kteří musí na demokracii pracovat, ale každý občan. Je to práce pro všechny,“ doplnila.
„Je těžké o tom číst, musím říct, že mě to dělá moc smutnou,“ komentovala americká občanka atmosféru ve své bývalé vlasti, kde na stále větší popularitě získávají pravicoví radikálové a volební preference rostou také Komunistické straně Čech a Moravy. Albrightová má přesto ve své někdejší spoluobčany důvěru. „Já vždy říkám, že jsem optimista, ale vždy se o něco bojím. Mám však důvěru, že se lidé proberou a zjistí, že extremismus nikam nevede, že to jenom dělá pro lidi horší věci.“
Madeleine Albrightová o ekonomické krizi v EU
„V Evropě je nyní všechno komplikované, ale vy jste v tom všem společně. Amerika čeká, až bude Evropa silná, abychom mohli společně tvořit partnerství a řešit problémy jinde. Máme společné kořeny a ideologii, proto potřebujeme, aby se Evropa postavila na nohy.“
Že nacistický extremismus ublížil také jí osobně, zjistila Madeleine Albrightová až relativně nedávno, ve svých téměř šedesáti letech. Tehdy, když se stala šéfkou americké diplomacie, jí jeden novinář ukázal staré dokumenty, které prokazovaly, že nepocházela z katolické rodiny, ale že měla židovské kořeny. A němečtí nacisté jí zabili desítky příbuzných.
„Začal mi ukazovat ty dokumenty, malé kartičky, kam posílali lidi a pro mě to byl příšernej šok,“ vzpomíná Albrightová. Jména českých obětí holocaustu už pro ni nebyl pouhý anonymní seznam. Na stěně pražské Pinkasovy synagogy našla tři ze svých prarodičů, celkem 25 příbuzných.
„Myslela jsem na to, jak jsem hrozně vděčná mým rodičům. Moje i jejich jméno by tam jinak bylo a moje sestra a bratr by jinak neexistovali,“ přemítá dcera československého diplomata Josefa Körbela, který se svou rodinou ještě před začátkem druhé světové války emigroval do Spojených států. Nové zjištění postoje Madeleine Albrightové jenom utvrdilo. Ze své pozice v americké vládě šla tvrdě po Slobodanu Miloševičovi a Saddámu Husajnovi, po těch, kteří páchali, co na její rodině kdysi Adolf Hitler.
Po příbězích vlastního dětství začala pátrat před několika lety a nedávno o tom napsala knihu s názvem Pražská zima (Prague Winter). Mimo jiné zde píše o národě mezi velmocemi, o obyčejných lidech v soukolí dějin. „My za historií vždycky vidíme ty velké procesy. Ale když čtete knihu Madeleine Albrightové, vidíte zde význam obyčejných lidí v procesu. Musí dělat zásadní rozhodnutí – budete mluvit pravdu, kolaborovat, splynete s davem,“ hovoří o Albrightové knize americký spisovatel Walter Issacson.
