U počítače nebo mobilů stráví tři tisíce hodin ročně. Devadesát procent z nich aktivně využívá sociální sítě. Řeč je o generaci Y nebo sametových dětech, tedy lidech ve věku 18 až 34 let. Co zajímá současnou mladou generaci, zjišťoval formou ankety a sociologického průzkumu projekt Generation What. Výsledky například ukázaly, že většina z nich věří v lepší život, než vedou jejich rodiče. Skoro polovina z nich by byla ochotná bojovat za svůj národ v armádě.
Mladí nevěří politikům. Budoucnost ale vidí pozitivně, ukázal projekt Generation What?
Projektu se zúčastnilo přes šedesát tisíc mladých (zdroj: ČT24)
Internetové ankety se zúčastnilo přes 60 tisíc respondentů. Do vyhodnocení se jich ale dostalo o 20 tisíc méně. Do reprezentativního výzkumu se zapojilo osm set mladých.
Otázky mapovaly přes dvacet témat – od názoru na politiku po sexuální zkušenosti. „Odpovědi na internetu a ve vybraném vzorku se zásadně lišily,“ uvedl Martin Buchtík ze Sociologického ústavu AV ČR. „Internetová anketa oslovila liberálnější, kosmopolitnější lidi otevřenější světu.“
Nezájem o politiku a nedůvěra ve vzdělávací systém
Generace mladých se o politiku příliš nezajímá, zjistil průzkum. „Politikům nedůvěřují, myslí, že jsou zkorumpovaní. V zásadě nemají dojem, že by mohli něco změnit,“ uvedl Buchtík.
Někteří politici jsou podle mladých zkorumpovaní
Nespokojení jsou i se vzdělávacím systémem. Podle jejich názoru jim sice v ničem nebrání, zároveň je ale ani nepodporuje a příliš nerozvíjí jejich schopnosti. „Tento výsledek se vyskytoval zejména u žen. Ženy mají pocit, že jim systém dokáže ukázat nějakou perspektivu jenom ve čtvrtině případů,“ komentoval výsledek Buchtík.
Budoucnost mladí vidí pozitivně a věří, že se budou mít lépe než jejich rodiče. V této otázce se názorově liší například od svých vrstevníků ze západní Evropy, kteří se k budoucnosti staví skepticky. Podle Buchtíka za tento rozdíl může socialistická minulost České republiky.
Oproti západu vidí mladí v ČR budoucnost pozitivně
Internetová generace
Téměř polovina oslovených vyjádřila ochotu bojovat za svůj národ v armádě. Martin Buchtík ovšem míní, že na tento výsledek lze nahlížet ze dvou úhlů. „Půlka lidí není ochotná bojovat za svoji vlast, což je možná ještě trochu zajímavější. Necítí identitu se svou vlastní zemí. Myslím, že je to jednak pacifismus, který známe z různých epoch, jednak skepse vůči státu.“
Průzkum se zabýval i vztahem mladých a médií. Více než těm klasickým důvěřují internetu. Podle Buchtíka právě technologie moderní společnost spojují. „Když mají označit svou generaci jedním slovem, je to internetová generace, generace technologií, smartphonů, obrazovek a podobně,“ řekl.