Praha - Ministři životního prostředí zemí EU se budou po Velikonocích v Praze radit, jak dál ve strategii vyjednávání o závazcích snižování množství skleníkových plynů. Nové cíle má stanovit v prosinci mezinárodní konference v Kodani. Evropská unie čeká na postoj Spojených států. I když nová americká administrativa deklaruje, že se k smlouvě, která po roce 2012 nahradí kjótský protokol, přidá, není jasné, o kolik procent se Spojené státy rozhodnou své emise snížit.
Zahájit debatu chtějí Američané na konci dubna, jednání za EU povede vicepremiér v demisi Martin Bursík. USA jsou po Číně druhým největším světovým znečišťovatelem skleníkovými plyny. Při návštěvě Prahy minulou neděli americký prezident Barack Obama zdůraznil vůli USA zapojit se do boje proti změnám klimatu a k regulaci emisí oxidu uhličitého a dalších plynů, které přispívají k oteplování planety. Jeho zvláštní vyslanec pro otázky klimatu Todd Stern potvrdil závazek Spojených států na konferenci OSN v Bonnu. Zdůraznil ale, že do boje proti klimatickým změnám se musejí zapojit i rychle se rozvíjející země, jako je Čína.
Stern v Bonnu obhajoval cíl Washingtonu snížit americké emise skleníkových plynů o pouhých 16 procent v příštích deseti letech, tedy mnohem méně, než je předmětem diskusí průmyslových zemí. EU se již dříve zavázala, že je sníží o 20 procent. Pokud se ale připojí další vyspělé země, pak to bude 30 procent. Rozvojové země by podle doporučení komise měly do roku 2020 snížit emise o 15 až 30 procent.
„Strategická debata se bude týkat postupu Spojených států. Co bude EU dělat, když USA sníží jen na úroveň roku 1990, nikoli o 30 až 40 procent. Jak moc na ně tlačit,“ řekl první náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík. Dokument připravovaný pro Kodaň má navázat na kjótský protokol, podle něhož 37 průmyslových zemí mělo snížit emise skleníkových plynů o pět procent ve srovnání s množstvím v roce 1990. Platnost protokolu končí v roce 2012. Vláda Obamova předchůdce George Bushe se v boji proti klimatickým změnám aktivně neangažovala.
