Břeclav – Břeclavský soud dnes začal řešit restituční nároky Mercedes Dietrichsteinové, která chce po státu vydání rozsáhlého rodového majetku na Mikulovsku. Žalobě čelí osm státních institucí, které majetek spravují. Dietrichsteinům byl zabaven po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Podle žalobkyně ale byla konfiskace nezákonná a neproběhla po procesní stránce správně. Mezi požadovaným majetkem jsou například pozemky v okolí Novomlýnské nádrže, zámek Mikulov nebo Kozí hrádek. Soudní jednání bude pokračovat i v pátek. Vzhledem k počtu žalujících stran a právní složitosti sporu je ale nepravděpodobné, že by soud vynesl rozsudek.
Právní zástupce Dietrichsteinové Jaroslav Čapek se odvolává na vyhlášky o konfiskaci majetku, které nalezl v mikulovském archivu. Kromě otce Dietrichsteinové byly adresovány také jeho již zesnulým rodičům. Podle Čapka tak nemohly být doručeny, a proto vlastně nikdy nenabyly právní moci. Podle Jaroslavy Kuníkové, která u soudu zastupuje ministerstvo obrany, jsou ale pro zabavení majetku klíčové samotné Benešovy dekrety. Odvolává se přitom na nález Ústavního soudu z 1. listopadu 2005, podle kterého byla konfiskace na základě dekretů zákonným aktem.
Dietrichsteinová vznesla své nároky až v roce 2005
Do roku 1948 bylo navíc Československo mezinárodně uznávaným demokratickým právním státem a případné nesrovnalosti tak mohl Dietrichstein napadnout už tehdy. Dietrichsteinová navíc vznesla své nároky až v roce 2005, takže už se nevešla do porevolučních restitučních zákonů.
Klíčovou pro posouzení celé věci bude zřejmě otázka státního občanství Alexandra Dietrichsteina (1899 až 1964). Benešovy dekrety se vztahovaly převážně na obyvatele Československa s německým a maďarským občanstvím. Dietrichstein měl ke dni sčítání lidu 1. 12. 1930 národnost německou a po obsazení Československa nacistickým Německem tak získal říšské občanství. Zástupci rodiny ale tvrdí, že se k říšskému občanství sám nikdy nepřihlásil.
Otázkou Dietrichsteinova občanství si nejsou jisti ani historikové. Někteří z nich uvádějí, že mu bylo za války říšské občanství prostě automaticky přiděleno. „Jisté je, že v roce 1930 nebyl na území Československa a sčítání lidu se neúčastnil,“ dodal historik Jan Richter. Ani případné německé občanství ale podle Čapka automaticky neznamená, že se na majetek Dietrichsteinů Benešovy dekrety vztahují: „Dekrety neplatí jenom pro Němce a Maďary, stejně tak jako se nevztahují na všechny Němce bez výjimky.“
Německá armáda mikulovský zámek vypálila
Čapek se chystá soudu předložit dokumenty svědčící o tom, že se Dietrichstein za druhé světové války choval slušným způsobem, a Benešovy dekrety se tak na něj neměly vztahovat: „Mezi obyvateli byl považován za antinacistu. Dokonce Adolfu Hitlerovi neumožnil při jeho návštěvě Mikulova prohlídku zámku, ve kterém Bismarck podepsal onu slavnou kapitulaci Rakouska.“ Podle Dietrichsteinové navíc její otec za války čelil nátlaku ze strany nacistů a byl sledován gestapem. Odešel proto z Mikulova do Vídně a po válce už se nevrátil. Stahující se německá armáda mikulovský zámek vypálila. Z objektu zbyla ruina. Zámek byl sice opraven, při neštěstí ale přišel o rozsáhlý mobiliář.
- Vodní nádrž Nové Mlýny autor: Václav Srna, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1163/116243.jpg
- Mercedes Dietrichsteinová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1163/116228.jpg
- Zámek Mikulov autor: Václav Srna, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1163/116242.jpg
