Vyšší platy pro učitele a změna podmínek začleňování znevýhodněných dětí do běžných škol jsou dvě novinky začínajícího školního roku. Jde ale také o další rok, kdy dál klesá počet prvňáčků v lavicích, kam jich usedá přibližně 115 500. To je podle odhadů ministerstva školství o 1200 méně oproti loňskému roku. Do některých škol u příležitosti prvního dne školního roku zavítali političtí představitelé, třeba prezident Miloš Zeman zahájil začátek školy ve Stochově na Kladensku.
Méně prvňáčků, více peněz. S novým školním rokem přichází i změny
„V minulém školním roce se vedla o inkluzi velká společenská debata, ukázalo se, že jsme měli na ministerstvu pravdu. Tuto možnost využilo zhruba jen 200 dětí, nebo chcete-li, 200 rodičů,“ řekla před zahájením školního roku ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), jejíž starší dcera prožívá svůj první školní den.
Situace se podle slov Valachové zklidnila. Ministerstvo navíc prý připravilo ucelený informační servis na svých stránkách. „Také jsme sestavili odborný tým, který bude v průběhu školního roku pomáhat školám, učitelům, školským zařízením a bude odpovídat na všechny otázky, které mohou vznikat,“ uklidňuje ministryně. Inkluze se ale netýká jen handicapovaných, ale i nadaných dětí. Učitelky ve školkách proto dostaly od září za úkol, aby se jim víc věnovaly a jejich talent dál rozvíjely.
Do školství jde o 14 miliard víc
Nadcházející školní rok se také vyznačuje výrazným navýšením rozpočtu v resortu. „Co se týká příštího školního roku, celých 8,5 miliardy skutečně míří do našich mateřských, základních a středních škol. Jde to nejen na ohodnocení učitelů, ale také na to, aby se z tohoto ohodnocení nic neukrajovalo,“ vysvětluje Valachová.
Finance tedy zohlední zvýšení počtu žáků na základních školách, stejně jako půjdou na pokrytí nákladů na vzdělávání dětí se speciálními potřebami a dětí nadaných. „Do sportu zamíří 6 miliard korun,“ dodává k výraznému nárůstu peněz, které MŠMT může využít.
Žáci se mohou doma vzdělávat i na druhém stupni
Další změna se týká druhého stupně základních škol. Nově se totiž budou moci žáci individuálně vzdělávat i na druhém stupni. Podle odhadů ministerstva možnost využijí především ti rodiče, jejichž děti se vzdělávaly doma už na prvním stupni. Jde zhruba o tisícovku až 1500 žáků, tvrdí šéfka resortu školství. Ministerstvo ještě chystá pro školy podrobné doporučení, jak mají jejich ředitelé v tomto ohledu postupovat.
Na středních školách pak zavádí od září novela jednotné přijímací zkoušky. Budou je muset dělat všichni uchazeči o studium maturitních oborů. Zkouška ale bude tvořit jen 60 procent přijímacího řízení. „Ze 40 procent může a nemusí ředitel využít další možnosti. Důležité pro rodiče a stávající deváťáky je také to, že zákon neupravuje žádnou spodní hranici, kterou pokud by nedosáhli, tak by nemohli vstoupit do středních škol,“ uvedla Valachová.
Maturitní písemky opět ohodnotí Cermat
Změna čeká i studenty, kteří v příštím roce maturují. Jejich písemné práce z českého jazyka už nebudou opravovat učitelé středních škol, ale externí hodnotitelé v Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání Cermat.
I vysoké školství čekají novinky. 1. září začíná fungovat místo dosavadní akreditační komise Národní úřad. Bude dohlížet na kvalitu vysokých škol a hodnotit jejich činnost. Školy můžou nově dostat takzvanou institucionální akreditaci pro určitou vzdělávací oblast a o jednotlivých oborech už si budou rozhodovat samy.
Hlava státu rozdávala památníčky
Prezident Miloš Zeman ráno zahájil školní rok v základní škole ve Stochově na Kladensku. Prvňákům rozdal památníčky s jeho podpisem a popřál jim hodně přátel. Zahájení školního roku přihlíželo několik stovek lidí, kromě rodičů se přišli podívat i obyvatelé Stochova.
Od ředitele základní školy Milana Hampla dostal prezident žákovskou knížku se slovním hodnocením. „Matematika: výborně počítá, český jazyk: vynikající slovní zásoba, občanská výchova: zvládá s přehledem,“ zaznělo mimo jiné v hodnocení, které ředitel před školou přečetl.
Jeden ze sta prvňáků si úvodní ročník zopakuje, varuje Člověk v tísni
Organizace Člověk v tísni upozornila na trend posledních let, podle kterého se může stát, že každý stý z nových školáků bude muset první třídu opakovat. Neúspěch ve škole podle organizace hrozí zejména dětem, jejichž rodiče sami dosáhli nízkého vzdělání. Předcházet problémům při nástupu do školy může kvalitní předškolní příprava.
Největší podíl prvňáčků propadá v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, což kopíruje zastoupení sociálně znevýhodněných dětí v jednotlivých krajích. Problémy dětí se prohlubují, pokud nenavštěvují žádné předškolní zařízení. Také proto se od příštího roku zavádí povinný poslední rok předškolního vzdělávání. Ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo první třídu podruhé 1284 dětí, přičemž o rok dříve nastupovalo do prvních ročníků asi 118 tisíc žáků. Přibližně jedno procento propadlých hned v první třídě bylo i v dřívějších letech.
První třídy by se podle některých organizací měly více zaměřit na adaptaci dětí. Školy podle aktuálního vyjádření organizace Člověk v tísni neumějí efektivně pracovat s dětmi, které mají úplně jiné základy než ostatní. „Ve vyspělejších zemích je přitom nástup na základní školy pozvolnější, v Německu je například adaptace rozložena do prvních tří let,“ řekl Hůle.