Masaryk chtěl do samostatného Československa zahrnout i Lužici a koridor s Jihoslovany

Vznik samostatného Československa v roce 1918 byl dílem mezinárodních okolností i snahy domácího i zahraničního odboje v čele s Tomášem Garrigue Masarykem. Ten přitom původně Rakousko-Uhersko bourat nechtěl. K myšlence samostatného státu došel až vlivem okolností, připoměla ve Studiu 6 historička z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR Dagmar Hájková.

S ideou samostatného Československého státu přišel podle Hájkové Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1914. Přijel s ní do Rotterdamu a představil ji ve velké tajnosti britskému historiku Setonovi-Watsonovi, který se zabýval historií slovanských národů a důkladně se věnoval národnostní otázce v Rakousku-Uhersku.

Právě Seton-Watson začal už v době první světové války zastávat myšlenku zřízení samostatného československého státu a svými pracemi, zejména „Racial Problems in Hungary“, nakonec výrazně napomohl vzniku samostatného Československa.

Už při této schůzce s britským historikem v roce 1914 načrtl Tomáš Garrigue Masaryk budoucí stát zhruba v obrysech, které známe, tedy včetně Slovenska od Bratislavy po Košice.

Historička Hájková ale dodala, že posléze Masaryk k takto navrženému území dost nereálně přidal ještě Lužici a koridor s Jihoslovany.

182 minut
Historička Dagmar Hájková o vzniku samostatného Československa
Zdroj: ČT24

Podle Hájkové je Masarykovo rotterdamské setkání s historikem Setonem-Watsonem reflektováno i v současné době. Zhruba za týden mu tam odhalí pomník.

Samostatný stát Masaryk původně vůbec neplánoval

Masaryk přitom dlouhou dobu vůbec neuvažoval, že by Rakousko-Uhersko mělo zaniknout. „Ale veškeré kroky Rakouska-Uherska a situace v Čechách ho začaly přesvědčovat, že musí uvažovat i o jiném státním uspořádání pro Čechy,“ řekla Hájková.

Již v létě 1914 proto začal vyjednávat s českými politiky a začal jezdit do zahraničí. „A potom se rozhodl, že jeho vize je samostatný stát pro Čechy a Slováky. I když Slováci jsou tam pořád jmenovaní spíš jako Čechoslováci,“ řekla Hájková.

Tomáš Garrigue Masaryk
Zdroj: ČTK

Masaryk byl ale s touto vizí dlouhou dobu osamocený, teprve postupně se na jeho stranu začali přidávat hlavně krajané v zahraničí a několik jeho přátel, kteří za ním přišli z Čech - hlavně Edvard Beneš.

Zásadní byl také vývoj na frontách 1. světové války

Velmi důležitou roli při vzniku samostatného československého státu hrál podle Hájkové válečný vývoj. Masaryk si ale podle ní v prvé řadě stanovil program, který byl celkem konzistentní: „Německo musí být poraženo, protože je to agresivní síla v Evropě, která by ohrozila geopolitickou rovnováhu. A na těchto troskách staré Evropy vzniknou životaschopné, demokratické nové státy, které budou svobodné, pokrokové.“

Masaryk, zvlášť s pomocí Štefánika a Beneše, se snažil přesvědčovat úředníky a politiky o opodstatněnosti svých názorů a své vize.
Dagmar Hájková
historička z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

Masaryk pro svou činnost ale potřeboval peníze. Ty získal především od krajanů ze zahraničí. Potřeboval i tisk, zakládal proto noviny. „Skupina československého zahraničního odboje, kterou od roku 1916 vedla Československá národní rada, dokázala velmi šikovně pronikat i do zahraničního tisku. Aniž by třeba bylo známo, že za tím stojí tato skupina,“ připomněla historička.

Bez legií by samostatný stát možná ani nevznikl

Dagmar Hájková také konstatovala, že velmi důležitým faktorem v událostech předcházejících vzniku samostatného státu byli legionáři. „Bez legionářů, bez vojenské síly, která v posledních měsících a letech války hraje strašně důležitou roli, by se vznik samostatného Československa velmi těžko prosazoval.“

Češi přijali 28. říjen s radostí

Když nakonec 28. října samostatný stát vznikl, v Čechách tuto změnu přijímali podle historičky s velkou radostí. Postupně se pak zpráva rozšiřovala po českých krajích, po Moravě. „Na Slovensku ale dlouhou dobu nevěděli, co se vlastně v Praze stalo. Dva dny netušili, co se děje,“ uvedla.

  • 28. října 1918 byla vyhlášena samostatnost a v zemi převzal moc Národní výbor, reprezentovaný pěticí „mužů 28. října“. Byli to Češi Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Slovák Vavro Šrobár.
  • V ranních hodinách převzali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru Obilní ústav, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Následně se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Navečer vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu.
  • Mezitím v Ženevě jednala česká delegace vedená Karlem Kramářem s představiteli zahraničního odboje v čele s Edvardem Benešem. Jednání skončila 31. října a bylo na nich rozhodnuto, že Československo bude republikou a Masaryk prezidentem.
  • 30. října byla na Slovensku přijata Martinská deklarace, na základě které se Slovensko připojilo k českým zemím. 

Historička připomněla, že první československý zákon sepsali „muži 28. října“ bez přítomnosti hlavních postav odboje, tedy bez Karla Kramáře za odboj domácí a bez Tomáše Garrigue Masaryka za zahraniční. „Ono to přišlo trošku náhodou, spontánně a potom se taky trošku uvažovalo, jestli 28. říjen je to správné datum,“ uvedla.

Nový stát měl od počátku problém s dalšími národnostmi

Dagmar Hájková konstatovala, že v národnostním složení nového státu byl zakódovaný velký problém. „Jestliže nacionální třenice měly svůj podíl na rozpadu Rakouska-Uherska, tak náhle tady byl stát, ve kterém se už od počátku počítalo, že tu bude velká skupina 4 milionů Němců,“ připomněla s tím, že Masaryk s takovými údaji od počátku kalkuloval.

Proměny území Československa
Zdroj: ČT24/Česká televize

V prvních měsících a letech samostatnosti měli podle ní právě Němci a Maďaři velký problém s identifikací se s Československým státem. Vidět to bylo například na jejich přístupu k oslavám 28. října, který Češi slavili naprosto spontánně. „V německých krajích, když už museli, se k tomu začali přiklánět až v polovině 20. let,“ konstatovala Hájková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěBabišova vláda žádá poslance o důvěru. Ministři představili své priority

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývají vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod hovořil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
06:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Razie, obvinění zaměstnance i změny. Reportéři ČT zmapovali situaci ve VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna rozhoduje o tom, kam potečou stamiliardy, a její šéf Zdeněk Kabátek bývá označován za mocnějšího než ministr zdravotnictví. Kriminalisté ale vyšetřují IT zakázky pojišťovny a obvinili i jejího zaměstnance. VZP figuruje také v kauze Dozimetr a Kabátek musel vysvětlovat kontakty s kontroverzními postavami. Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) už před nástupem do funkce avizoval, že pojišťovnu čekají velké změny. Situaci ve VZP mapoval pro Reportéry ČT Ondřej Golis.
15:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
12:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vémola musí zaplatit osmdesát tisíc, neprokázal původ jednoho ze svých lvů

Karel Vémola musí zaplatit pokutu osmdesát tisíc korun za neprokázání legálního původu jednoho ze svých lvů – samice lva pustinného. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) mu ji uložila také za nedodržení lhůty pro oznámení, že se stal majitelem dalších zvířat. České televizi to sdělila mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Vémola je od prosince ve vazbě, kde čelí trestnímu stíhání za údajnou organizovanou drogovou činnost.
před 7 hhodinami

Turek zmocněncem je úlitba Motoristům, říká Bartoš. Koten jmenování rozumí

„Zmocněnec nemá žádnou exekutivní sílu. (...) Je to nějaká úlitba Motoristům od premiéra Andreje Babiše (ANO),“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš. Reagoval tím na situaci okolo jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu. „Jmenování Turka zmocněncem rozumím. Celá ta kauza spíše připomíná vrtěti Turkem. (...) Média zde ovlivňují veřejné mínění jedním směrem,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je Turkova minulost reputační riziko země. „Takový člověk nemůže být členem vlády,“ dodal. Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová je překvapena, že Babiš nechce podat kompetenční žalobu a za Turka bojovat. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) tvrdí, že by případné podání kompetenční žaloby a čekání na rozsudek zastínilo ostatní témata vlády.
před 11 hhodinami
Načítání...