Masaryk chtěl do samostatného Československa zahrnout i Lužici a koridor s Jihoslovany

Vznik samostatného Československa v roce 1918 byl dílem mezinárodních okolností i snahy domácího i zahraničního odboje v čele s Tomášem Garrigue Masarykem. Ten přitom původně Rakousko-Uhersko bourat nechtěl. K myšlence samostatného státu došel až vlivem okolností, připoměla ve Studiu 6 historička z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR Dagmar Hájková.

S ideou samostatného Československého státu přišel podle Hájkové Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1914. Přijel s ní do Rotterdamu a představil ji ve velké tajnosti britskému historiku Setonovi-Watsonovi, který se zabýval historií slovanských národů a důkladně se věnoval národnostní otázce v Rakousku-Uhersku.

Právě Seton-Watson začal už v době první světové války zastávat myšlenku zřízení samostatného československého státu a svými pracemi, zejména „Racial Problems in Hungary“, nakonec výrazně napomohl vzniku samostatného Československa.

Už při této schůzce s britským historikem v roce 1914 načrtl Tomáš Garrigue Masaryk budoucí stát zhruba v obrysech, které známe, tedy včetně Slovenska od Bratislavy po Košice.

Historička Hájková ale dodala, že posléze Masaryk k takto navrženému území dost nereálně přidal ještě Lužici a koridor s Jihoslovany.

Nahrávám video

Podle Hájkové je Masarykovo rotterdamské setkání s historikem Setonem-Watsonem reflektováno i v současné době. Zhruba za týden mu tam odhalí pomník.

Samostatný stát Masaryk původně vůbec neplánoval

Masaryk přitom dlouhou dobu vůbec neuvažoval, že by Rakousko-Uhersko mělo zaniknout. „Ale veškeré kroky Rakouska-Uherska a situace v Čechách ho začaly přesvědčovat, že musí uvažovat i o jiném státním uspořádání pro Čechy,“ řekla Hájková.

Již v létě 1914 proto začal vyjednávat s českými politiky a začal jezdit do zahraničí. „A potom se rozhodl, že jeho vize je samostatný stát pro Čechy a Slováky. I když Slováci jsou tam pořád jmenovaní spíš jako Čechoslováci,“ řekla Hájková.

Tomáš Garrigue Masaryk
Zdroj: ČTK

Masaryk byl ale s touto vizí dlouhou dobu osamocený, teprve postupně se na jeho stranu začali přidávat hlavně krajané v zahraničí a několik jeho přátel, kteří za ním přišli z Čech - hlavně Edvard Beneš.

Zásadní byl také vývoj na frontách 1. světové války

Velmi důležitou roli při vzniku samostatného československého státu hrál podle Hájkové válečný vývoj. Masaryk si ale podle ní v prvé řadě stanovil program, který byl celkem konzistentní: „Německo musí být poraženo, protože je to agresivní síla v Evropě, která by ohrozila geopolitickou rovnováhu. A na těchto troskách staré Evropy vzniknou životaschopné, demokratické nové státy, které budou svobodné, pokrokové.“

Masaryk, zvlášť s pomocí Štefánika a Beneše, se snažil přesvědčovat úředníky a politiky o opodstatněnosti svých názorů a své vize.
Dagmar Hájková
historička z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

Masaryk pro svou činnost ale potřeboval peníze. Ty získal především od krajanů ze zahraničí. Potřeboval i tisk, zakládal proto noviny. „Skupina československého zahraničního odboje, kterou od roku 1916 vedla Československá národní rada, dokázala velmi šikovně pronikat i do zahraničního tisku. Aniž by třeba bylo známo, že za tím stojí tato skupina,“ připomněla historička.

Bez legií by samostatný stát možná ani nevznikl

Dagmar Hájková také konstatovala, že velmi důležitým faktorem v událostech předcházejících vzniku samostatného státu byli legionáři. „Bez legionářů, bez vojenské síly, která v posledních měsících a letech války hraje strašně důležitou roli, by se vznik samostatného Československa velmi těžko prosazoval.“

Češi přijali 28. říjen s radostí

Když nakonec 28. října samostatný stát vznikl, v Čechách tuto změnu přijímali podle historičky s velkou radostí. Postupně se pak zpráva rozšiřovala po českých krajích, po Moravě. „Na Slovensku ale dlouhou dobu nevěděli, co se vlastně v Praze stalo. Dva dny netušili, co se děje,“ uvedla.

  • 28. října 1918 byla vyhlášena samostatnost a v zemi převzal moc Národní výbor, reprezentovaný pěticí „mužů 28. října“. Byli to Češi Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Slovák Vavro Šrobár.
  • V ranních hodinách převzali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru Obilní ústav, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Následně se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Navečer vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu.
  • Mezitím v Ženevě jednala česká delegace vedená Karlem Kramářem s představiteli zahraničního odboje v čele s Edvardem Benešem. Jednání skončila 31. října a bylo na nich rozhodnuto, že Československo bude republikou a Masaryk prezidentem.
  • 30. října byla na Slovensku přijata Martinská deklarace, na základě které se Slovensko připojilo k českým zemím. 

Historička připomněla, že první československý zákon sepsali „muži 28. října“ bez přítomnosti hlavních postav odboje, tedy bez Karla Kramáře za odboj domácí a bez Tomáše Garrigue Masaryka za zahraniční. „Ono to přišlo trošku náhodou, spontánně a potom se taky trošku uvažovalo, jestli 28. říjen je to správné datum,“ uvedla.

Nový stát měl od počátku problém s dalšími národnostmi

Dagmar Hájková konstatovala, že v národnostním složení nového státu byl zakódovaný velký problém. „Jestliže nacionální třenice měly svůj podíl na rozpadu Rakouska-Uherska, tak náhle tady byl stát, ve kterém se už od počátku počítalo, že tu bude velká skupina 4 milionů Němců,“ připomněla s tím, že Masaryk s takovými údaji od počátku kalkuloval.

Proměny území Československa
Zdroj: ČT24/Česká televize

V prvních měsících a letech samostatnosti měli podle ní právě Němci a Maďaři velký problém s identifikací se s Československým státem. Vidět to bylo například na jejich přístupu k oslavám 28. října, který Češi slavili naprosto spontánně. „V německých krajích, když už museli, se k tomu začali přiklánět až v polovině 20. let,“ konstatovala Hájková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armáda hlásí vysoký zájem o službu. Náboru pomohly vyšší platy i mírnější podmínky

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.
před 6 mminutami

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 9 hhodinami

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 9 hhodinami

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami

Macinka: Vztahy s Čínou chceme normalizovat na úroveň ostatních evropských zemí

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.
před 15 hhodinami

Husák odchází z generálního štábu na velitelství NATO v Německu, píše iRozhlas

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.
před 18 hhodinami

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
před 20 hhodinami
Načítání...