Masaryk chtěl do samostatného Československa zahrnout i Lužici a koridor s Jihoslovany

Vznik samostatného Československa v roce 1918 byl dílem mezinárodních okolností i snahy domácího i zahraničního odboje v čele s Tomášem Garrigue Masarykem. Ten přitom původně Rakousko-Uhersko bourat nechtěl. K myšlence samostatného státu došel až vlivem okolností, připoměla ve Studiu 6 historička z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR Dagmar Hájková.

S ideou samostatného Československého státu přišel podle Hájkové Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1914. Přijel s ní do Rotterdamu a představil ji ve velké tajnosti britskému historiku Setonovi-Watsonovi, který se zabýval historií slovanských národů a důkladně se věnoval národnostní otázce v Rakousku-Uhersku.

Právě Seton-Watson začal už v době první světové války zastávat myšlenku zřízení samostatného československého státu a svými pracemi, zejména „Racial Problems in Hungary“, nakonec výrazně napomohl vzniku samostatného Československa.

Už při této schůzce s britským historikem v roce 1914 načrtl Tomáš Garrigue Masaryk budoucí stát zhruba v obrysech, které známe, tedy včetně Slovenska od Bratislavy po Košice.

Historička Hájková ale dodala, že posléze Masaryk k takto navrženému území dost nereálně přidal ještě Lužici a koridor s Jihoslovany.

Nahrávám video

Podle Hájkové je Masarykovo rotterdamské setkání s historikem Setonem-Watsonem reflektováno i v současné době. Zhruba za týden mu tam odhalí pomník.

Samostatný stát Masaryk původně vůbec neplánoval

Masaryk přitom dlouhou dobu vůbec neuvažoval, že by Rakousko-Uhersko mělo zaniknout. „Ale veškeré kroky Rakouska-Uherska a situace v Čechách ho začaly přesvědčovat, že musí uvažovat i o jiném státním uspořádání pro Čechy,“ řekla Hájková.

Již v létě 1914 proto začal vyjednávat s českými politiky a začal jezdit do zahraničí. „A potom se rozhodl, že jeho vize je samostatný stát pro Čechy a Slováky. I když Slováci jsou tam pořád jmenovaní spíš jako Čechoslováci,“ řekla Hájková.

Tomáš Garrigue Masaryk
Zdroj: ČTK

Masaryk byl ale s touto vizí dlouhou dobu osamocený, teprve postupně se na jeho stranu začali přidávat hlavně krajané v zahraničí a několik jeho přátel, kteří za ním přišli z Čech - hlavně Edvard Beneš.

Zásadní byl také vývoj na frontách 1. světové války

Velmi důležitou roli při vzniku samostatného československého státu hrál podle Hájkové válečný vývoj. Masaryk si ale podle ní v prvé řadě stanovil program, který byl celkem konzistentní: „Německo musí být poraženo, protože je to agresivní síla v Evropě, která by ohrozila geopolitickou rovnováhu. A na těchto troskách staré Evropy vzniknou životaschopné, demokratické nové státy, které budou svobodné, pokrokové.“

Masaryk, zvlášť s pomocí Štefánika a Beneše, se snažil přesvědčovat úředníky a politiky o opodstatněnosti svých názorů a své vize.
Dagmar Hájková
historička z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

Masaryk pro svou činnost ale potřeboval peníze. Ty získal především od krajanů ze zahraničí. Potřeboval i tisk, zakládal proto noviny. „Skupina československého zahraničního odboje, kterou od roku 1916 vedla Československá národní rada, dokázala velmi šikovně pronikat i do zahraničního tisku. Aniž by třeba bylo známo, že za tím stojí tato skupina,“ připomněla historička.

Bez legií by samostatný stát možná ani nevznikl

Dagmar Hájková také konstatovala, že velmi důležitým faktorem v událostech předcházejících vzniku samostatného státu byli legionáři. „Bez legionářů, bez vojenské síly, která v posledních měsících a letech války hraje strašně důležitou roli, by se vznik samostatného Československa velmi těžko prosazoval.“

Češi přijali 28. říjen s radostí

Když nakonec 28. října samostatný stát vznikl, v Čechách tuto změnu přijímali podle historičky s velkou radostí. Postupně se pak zpráva rozšiřovala po českých krajích, po Moravě. „Na Slovensku ale dlouhou dobu nevěděli, co se vlastně v Praze stalo. Dva dny netušili, co se děje,“ uvedla.

  • 28. října 1918 byla vyhlášena samostatnost a v zemi převzal moc Národní výbor, reprezentovaný pěticí „mužů 28. října“. Byli to Češi Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Slovák Vavro Šrobár.
  • V ranních hodinách převzali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru Obilní ústav, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Následně se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Navečer vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu.
  • Mezitím v Ženevě jednala česká delegace vedená Karlem Kramářem s představiteli zahraničního odboje v čele s Edvardem Benešem. Jednání skončila 31. října a bylo na nich rozhodnuto, že Československo bude republikou a Masaryk prezidentem.
  • 30. října byla na Slovensku přijata Martinská deklarace, na základě které se Slovensko připojilo k českým zemím. 

Historička připomněla, že první československý zákon sepsali „muži 28. října“ bez přítomnosti hlavních postav odboje, tedy bez Karla Kramáře za odboj domácí a bez Tomáše Garrigue Masaryka za zahraniční. „Ono to přišlo trošku náhodou, spontánně a potom se taky trošku uvažovalo, jestli 28. říjen je to správné datum,“ uvedla.

Nový stát měl od počátku problém s dalšími národnostmi

Dagmar Hájková konstatovala, že v národnostním složení nového státu byl zakódovaný velký problém. „Jestliže nacionální třenice měly svůj podíl na rozpadu Rakouska-Uherska, tak náhle tady byl stát, ve kterém se už od počátku počítalo, že tu bude velká skupina 4 milionů Němců,“ připomněla s tím, že Masaryk s takovými údaji od počátku kalkuloval.

Proměny území Československa
Zdroj: ČT24/Česká televize

V prvních měsících a letech samostatnosti měli podle ní právě Němci a Maďaři velký problém s identifikací se s Československým státem. Vidět to bylo například na jejich přístupu k oslavám 28. října, který Češi slavili naprosto spontánně. „V německých krajích, když už museli, se k tomu začali přiklánět až v polovině 20. let,“ konstatovala Hájková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm bude v pátek zprovozněn

V pátek bude zprovozněna část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavba úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přibližně 900 milionů korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, informoval již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500.
před 42 mminutami

Dodávka vrtulníků z USA pro armádu se zpozdí, sdělil Zůna

Ministerstvo obrany čeká rozhodování, jestli a jak nahradit vrtulník Venom zničený před týdnem při nehodě. Podle šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD) bude záležet na potřebách armády i finančních možnostech. Stroj se zřítil minulý čtvrtek na základně v Náměšti nad Oslavou při návratu z výcviku. Zemřela vojákyně, čtyři příslušníci se zranili. Zůna rovněž řekl, že dodávka osmi darovaných starších vrtulníků z USA se zpozdí. Původně je měly Spojené státy dodat v letech 2027 a 2028, dorazí ale nejdříve až v roce 2028.
před 6 hhodinami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNáměstkyně hejtmana stavěla bez povolení, dům nyní nechala zbourat

K zemi jde stavba náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlové (Naše Česko), jež si ji nechala postavit bez povolení na břehu rybníka Dehtář u Českých Budějovic. O domě se mluvilo déle než rok. Náměstkyně tvrdila, že se nejedná o černou stavbu. Dokumentaci měl na starosti její partner, který je stavařem. Patřičné povolení jim ale chybělo. Stavba však pokračovala, dokud na případ začátkem roku neupozornili Reportéři ČT. „Neměla jsem být možná tak důvěřivá. Nicméně je to moje pochybení. Zcela to pochybení beru na sebe,“ řekla Kozlová. Původní stavební povolení bylo vydané jen na rekonstrukci chaty, kterou koupili. Místo přestavby ji ale strhli a začali stavět znovu, ve větším. Nyní to vypadá, že po bourání zde nakonec zůstane jen pozemek. Kozlová zatím netuší, co s ním udělá.
před 7 hhodinami

Fungování protidrogové agendy se po přesunu nemění, tvrdí Vojtěch

Fungování protidrogové agendy se po jejím přesunu z gesce Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví nemění, řekl ve čtvrtek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na veřejném slyšení Senátu k odpovědnosti státu za politiku závislostí. Přestěhovali se všichni experti, kteří o to stáli, dodal. Ministerstvo počítá pro příští rok s dotací 415 milionů korun pro adiktology, stejně jako letos. Šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová hovořila o paralyzování centra.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Dorazily tropické dny, zaprší hlavně v sobotu

Česko má před sebou několik velmi horkých dnů. Ve čtvrtek a v pátek budou teploty stoupat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Meteorologové proto varují před velmi silnou zátěží teplem, která bude podle nich na jihu Moravy extrémní. O víkendu se trochu ochladí, teploty ale stále zůstanou vysoko nad tropickou třicítkou. V sobotu se na většině území vyskytnou přeháňky, vyloučené nejsou ani bouřky. Srážek ale nebude moc, a proto je ve většině Česka zvýšené riziko vzniku požárů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 13 hhodinami

„Profesionalita i obětavost.“ Pavel ocenil záchranáře po misi ve Venezuele

Čeští záchranáři, kteří pomáhali na přelomu června a července po ničivém zemětřesení ve Venezuele, podle prezidenta Petra Pavla projevili profesionalitu i obětavost. Zhruba šesti desítkám záchranářů USAR týmu poděkoval v Jelením příkopu na Pražském hradě. Od hasičů pak převzal vyznamenání za humanitární pomoc Hrdina Venezuely první třídy, které Česku udělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.