Rychnov nad Kněžnou - Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou zamítl obnovení soudního jednání o vlastnictví zámku Opočno. O znovuprojednání sporu na základě nových důkazů zažádala Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera původního majitele. Soud ale doklady o židovském původu jejího otce nepovažoval za přesvědčivé. Zamítnutím žádosti zůstává v platnosti rozhodnutí ze začátku prosince 2007, kdy Nejvyšší soud v Brně za majitele zámku označil s definitivní platností stát.
Kristina Colloredo-Mansfeldová nepřesvědčila soud o židovském původu svého otce
Kristina Colloredo-Mansfeld nepředložila soudu přesvědčivé nové důkazy o židovském původu otce a o tom, že byl za války rasově persekuován, zní zdůvodnění zamítavého rozhodnutí.
Mansfeldová se i v dřívějších odvolacích řízeních pokoušela přesvědčit soud, že nacisté v roce 1942 jejímu otci zámek zkonfiskovali z rasových důvodů. Pokud by tomu tak skutečně bylo, mohl by se na tento případ vztahovat restituční zákon.
Podle soudce nebyl ale zámek Mansfeldům zabrán z rasových důvodů, ale jako nepřátelům německé říše. Národní památkový ústav při odvolacích řízeních tvrdil, že hraběnčin otec zažádal za okupace o říšské občanství, důkaz se však ze soudního spisu ztratil. Zástupce Národního památkového ústavu advokát Miloš Hošek nově předložené důkazy označil za pseudodůkazy. „Dovolávat se židovských předků považuji za nevkusné,“ dodal.
Kristina Colloredo-Mansfeldová se může proti rozsudku odvolat ke krajskému soudu. Předmětem soudních řízení každopádně stále zůstává mobiliář zámku. Mansfeldové si nárokují obrazy a předměty v celkové hodnotě téměř jedné miliardy korun.
Colloredo-Mansfeldové versus stát
Zámek ve východních Čechách obývali Mansfeldové od druhé poloviny 17. století, kdy získali dědičné právo na majetek zkonfiskovaný po Bílé hoře jinému šlechtickému rodu. V roce 1942 jej zabrali Němci, po roce 1945 pak připadl státu. Colloredo-Mansfeldové se o majetek začali soudit, po únorovém převratu ale emigrovali do Rakouska.
O navrácení zámku usiluje dědička šlechtického rodu od začátku 90. let. Po roce 2000 se jí podařilo zámek získat, Ústavní soud ale vrátil případ k projednání rychnovskému okresnímu soudu, který rozhodl, že nebyly dostatečně zváženy všechny důkazy a že zámek patří státu.
Hradecký soud, ke kterému se dědici šlechtického rodu odvolali, rozsudek potvrdil a zámek se tak stal majetkem státu, pro kterého jej spravuje pardubické pracoviště Národního památkového ústavu. Stát jako majitele objektu potvrdil i Nejvyšší soud v Brně, ke kterému se Kristina Colloredo-Mansfeldová dovolala.
