Praha – Zhruba tři stovky lidí se dnes ve strašnickém krematoriu rozloučily s Janem Horalem. Někdejší voják tankové jednotky na západní frontě v poválečném exilu úspěšně podnikal a svým spolubojovníkům do poslední chvíle pomáhal. Sám vystupoval jako letec, kterým ale nikdy nebyl.
Lidé se naposledy rozloučili s veteránem Horalem
Z obsazeného Československa uprchl Horal jako 16letý. Vždy chtěl létat, ale byl raněn a válku prožil u české tankové brigády. Po válce se usadil ve Švédsku, podnikal a povedlo se mu zbohatnout. Finančně podporoval československé válečné letce, a to v britském exilu i v komunistickém Československu. Sám dlouhá léta vystupoval jako letec RAF, ačkoliv nikdy nelétal. „Udělal jsem chybu, uznávám. Ale šlo mi o to pomáhat bývalým letcům, pronásledovaným komunisty a dnes záměrně zapomínaným. A to jsem nejlépe mohl jako jeden z nich, srdce mě k nim táhlo,“ citoval Horala server Krajane.net. Po roce 1989 se vrátil do Česka, kde koupil a sám řídil několik hotelů. Založil také letecký klub s cílem propagovat zásluhy československých válečných pilotů.
Váleční veteráni si Horala cenili pro jeho ochotu pomoci vždy, když to bylo potřeba. „Poskytoval jim velmi levnou a kvalitní stravu, podporoval je finančně,“ uvedl předseda ČS obce legionářské Jan Beer. „Převýšil svou prací pro ostatní lidi mnohem víc všechna svoje vyprávění,“ prohlásil ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.