Praha – Dnes, tak jako každého 13. srpna, je mezinárodní den leváků. Zatímco ještě před pár desítkami let byli leváci ve školách přeučováni a pravou rukou psal skoro každý, dnes levorukým dětem vychází vstříc nejen učitelé, ale i výrobci školních pomůcek. Speciální tužky, nůžky nebo třeba pravítka pro leváky už nejsou výjimkou, stejně jako speciální nože, škrabky na brambory nebo sportovní náčiní.
Leváci, kterých je na světě zhruba deset procent, bývají označováni za kreativní, velký podíl levorukých je ale i mezi vrcholnými politiky. Například pět z posledních sedmi amerických prezidentů včetně toho současného Baracka Obamy psalo levou rukou a levákem byl i bývalý český prezident Václav Havel. Mezi umělci je leváků až čtyřikrát větší podíl než v běžné populaci, levou rukou maloval třeba Leonardo da Vinci, Michelangelo nebo Picasso. Z jiného důvodu je leváctví výhodné pro sportovce, používání jiné ruky či nohy je pro soupeře nezvyklé třeba v tenisu, ale i ve fotbale nebo v hokeji, což by mohla potvrdit třeba slavná česká tenistka Martina Navrátilová.
Slavní leváci
Albert Einstein, Julius Caesar, Napoleon Bonaparte, Princ William, Marilyn Monroe, Vladimír Menšík, Johann Wolfgang Goethe, Beethoven, Mozart, Paul McCartney, Jimi Hendrix, Kurt Cobain…
V minulosti neměli leváci na růžích ustláno. Vždyť s levou stranou jsou negativní konotace spojené ve většině jazyků, zatímco strana pravá je spojená s tím správným. A jinak na tom není ani čeština s výrazy jako vstal jsem levou nohou, udělat levárnu, ten je ale levej.
Dopřát výraz individualitě je otázkou posledních desetiletí
A tak také byla dominance levé ruky v minulém století považována za nepřijatelnou. „Historie měla tendenci rovnat lidi v uniformitě,“ upozornil dětský psycholog z Českomoravské psychologické společnosti PhDr. Jaroslav Šturma. V Československu i v dalších zemích východního bloku bylo psaní levou rukou odsuzováno ještě v šedesátých letech a leváci byli ve školách přeučováni na praváky.
V některých arabských a afrických zemích je používání levé ruky při různých činnostech stále považováno přinejmenším za neslušné.
Přeškolování leváků na praváky se ale neobešlo bez problémů, známé jsou případy dětí, které po přeučení začaly koktat, žáci nucení psát pravou rukou měli problémy také s jemnou motorikou, s představivostí nebo s pamětí. Přeučení totiž přináší zmatek ve využívání mozkových hemisfér, které nejsou symetrické, naopak mají různé funkce, a tak mezi sebou musí spolupracovat.
Dnes už je běžné, že je malým levákům ve škole naopak věnovaná zvláštní péče. Podle Šturmy ale mnohem důležitější než speciální pomůcky je to, že je dítě podporováno v tom, co mu jde. „Pořád nejdůležitější ze všeho je, aby tyto děti cítili, že mohou být takové, jaké jsou,“ myslí si psycholog.
Praváctví a leváctví není specificky lidskou vlastností, v menší míře je známé i u zvířat. A symetrie nepanuje ani v říši rostlin, stejně tak jako není symetrický ani vesmír.
Den leváků si klade za cíl zvýšit povědomí o problematice levorukosti i o problémech, se kterými se leváci potýkají v běžném životě. Mezinárodní den leváků vznikl ve Velké Británii, kde na jeho oslavu pořádají například sportovní zápasy leváků proti pravákům nebo třeba tradiční anglické odpoledne s čajem, k jehož pití se ale smí použít pouze levá ruka.
