Praha - Lékaři a nemocnice požadují novelu reformních zákonů o zdravotních službách a specifických zdravotních službách. Poukazují především na řadu nejasností, které jim komplikují život. Ministr Leoš Heger (TOP 09) ale na dnešním jednání Rady poskytovatelů (péče) řekl, že chce s novelou počkat několik měsíců, až jak se změny projeví v praxi. Většina věcí, jež nyní vypadají problematicky, se podle něj usadí, až se zákon „zažije“. Platforma zdravotních pojištěnců už ale přišla s návrhem na vznik registru projevů vůle pacienta. Umožnil by řešit pochybnosti o tom, jaké léčení si pacient přeje, až o sobě nebude moci rozhodovat. Registr by obsahoval předem vyslovená přání, souhlasy s nadstandardy či plné moci k rozhodování udělené blízkým osobám.
Lékaři i nemocnice volají po novele reformních zákonů
„Cílem zákona, který vstoupil v účinnost 1. dubna, mělo být posílení práv pacientů. Byl přijímán ve velkém spěchu a obsahuje slabá místa, která nepřinášejí prospěch pacientům, lékařům ani nikomu jinému,“ uvedl právník Ondřej Dostál. Lékaři se podle něj obávají, že ustanovení zákona jsou tak nepřesná, že se mohou vystavit vysokým sankcím i soudnímu stíhání. Návrh změn ke zlepšení vztahu lékaře a pacienta dá proto platforma pojištěnců co nejdřív ministerstvu zdravotnictví. Žádá brzkou novelu.
Milan Kubek, předseda ČLK: „Sdělili jsme panu ministrovi dlouhou řadu výhrad k zákonům a dozvěděli se, že není pro překotnou novelizaci. Zatímco lékařům a pacientům zákon komplikuje život, pan ministr je spokojený, že si mohl odškrtnout, že má hotovou reformu.“
Podle lékařů je problematicky upraven například informovaný souhlas. V praxi se z něj prý stává nekonečné vypisování souhlasových formulářů, přitom by většinou stačilo ústní poučení. Podle Dostála by zákon měl obecně dát zásadu respektu k vůli pacienta, že zletilý a právně způsobilý člověk může rozhodnout neformálním projevem vůle, tedy i ústně. V zákoně pak stačí odkaz na občanský zákoník.
Diskuse budí podle právníka i nové ustanovení, že k péči o nezletilé potřebuje lékař souhlas obou rodičů. V případě dospívajících by bylo podle něj lépe vrátit se k ozkoušenému pravidlu, že nezletilí mohou samostatně činit to, k čemu jsou rozumově a volně vyspělí. Dívky od 16 let si mohou samy požádat o interrupci, ale až do 18 let by pro předpis antikoncepce u gynekologa musely mít souhlas rodičů, uvedl jako paradox zákona Dostál.
Ani k léčení dětí by neměl podle něj být nutný souhlas obou rodičů, jak chce zákon. „K zástupnému souhlasu by měl stačit jeden rodič, v zásadních věcech by lékař měl být oprávněn, nikoli povinen, žádat souhlas i druhého rodiče,“ uvedl právník. Případné chyby lékaře by pak měly být postižitelné, jen když jednal v nedbalosti, například viděl, že dítě zjevně není rozumově a volně vyspělé, a souhlas rodičů si nevyžádal.