Praha - Zhruba 100 tisíc lidí žije v Česku ve vyloučených lokalitách na hranici chudoby, závislých na dávkách a pomoci státu. Už léta na těchto lidech profitují majitelé ubytoven a v některých případech i obce. Komplexní řešení sociálního bydlení je stále v nedohlednu, a to i navzdory tomu, že před rokem kabinet Petra Nečase oznamoval existenci koncepce, která měla přinést změny. Na vládu se v souvislosti s událostmi v ostravské ulici Přednádraží oficiálně obrátila s žádostí o řešení i Celostátní asociace Romů ČR.
Krize v Přednádraží znovu upozornila na chybějící vládní plán
S takzvaným sociálním byznysem se Česká republika dlouhodobě potýká a neúspěšně bojuje. Na jedné straně barikády stojí lidé v nouzi – na druhé majitelé ubytoven, kteří na nich a na státu vydělávají. Sociálnímu byznysu se daří především na severu Čech, jihu a severu Moravy. Ceny nájmů v bytech ve vyloučených lokalitách se pohybují nejčastěji od čtyř do osmi tisíc. Dražší jsou ubytovny, kde lidé platí až pět tisíc korun na osobu.
Výsledkem sociálního byznysu je sestěhovávání lidí do chudých oblastí a eskalace napětí, jakou zažil v loňském roce sever Čech. Právě nepokoje na Šluknovsku dotlačily vládu se situací zabývat. Ani po roce od chvíle, kdy kabinet přišel s materiálem, který má vše řešit, ale není situace lepší.
Ministerstva mají 12 měsíců na stole konkrétní úkoly pro řešení bydlení, bezpečnosti, vzdělání i práce. Např. u bydlení mělo ministerstvo práce už letos v červnu mít hotovou jasnou definici bytové nouze, nemá nic a navíc si termín dokončení posunulo. „O tom se vede živá diskuse, proběhlo připomínkové řízení, ale termín je až na konci roku,“ zmínila Táňa Kozelková z tiskového odboru ministerstva práce.
Rodinám, které se dostaly do problémů nevlastní vinou, by výrazně pomohlo jasné vymezení bytové nouze. Mohly by tak být zařazeny do jednoho ze tří typů bydlení, čímž by se zamezilo i nadměrnému čerpání ze státní kasy. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Miroslava Kalouse je možnou variantou výstavba nových nájemních bytů. Jenže bez definice bytové nouze má prý ministerstvo pro místní rozvoj svázané ruce.
Celostátní asociace Romů ČR už vládu požádala, aby se problematikou bydlení začala důrazně zabývat. Asociace tak zareagovala na situaci v ghettu v ulici Přednádraží v Ostravě-Přívoze, kde stavební úřad minulý pátek nařídil několika desítkám obyvatel zchátralých domů, převážně Romů, aby se vystěhovali. Pobyt v budovách je podle úřadu životu nebezpečný. Romové z celé republiky ale často nemají možnost najít lepší bydlení, uvedla dnes asociace na webu Romea.cz.
Asociace Romů nejprve ve svém prohlášení požádala o rychlé řešení situace v domech v Ostravě-Přívoze. „Vyzýváme městskou část, aby zajistila všem obyvatelům těchto domů přechodné bydlení na ubytovnách, a nájemníkům, kteří řádně plní povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, přidělila adekvátní bydlení ve svém obvodu,“ sdělilo vedení asociace.
Vyzvala proto vládu, aby se začala touto problematikou zabývat. „Je nezbytně nutné vypracovat věcný záměr zákona o sociálním bydlení, který by systematicky a konkrétně upravoval postavení státu a povinnosti měst a obcí v oblasti bytové politiky ve vztahu k osobám ohroženým sociálním vyloučením,“ sdělila asociace. Podle ní by měl zákon určit cílovou skupinu osob, minimální standard bydlení a právní rámec tvorby bytového fondu pro účely sociálního bydlení.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková řekla dnes ČT, že chce zrychlit práce na koncepci sociálního bydlení a institutu bytové nouze. „Je mi líto, že byly posunuty termíny, kdy mají být tyto práce hotovy. Snažíme se tlačit na ministerstva práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj, aby situaci řešila,“ uvedla.
„Chystá se totiž sjednocení dávek na bydlení od dubna příštího roku. Jedním z cílů je omezení byznysu na ubytovnách, na druhou stranu ale dnes již víme, že tu dávku dostane méně rodin než dnes, což dopadne negativně právě i na rodiny na ubytovnách. V souvislosti s tím je nutno komplexně řešit otázku sociálního bydlení v České republice,“ doplnila Šimůnková.