Praha - V Česku rok od roku přibývá dětí a dospělých, kteří si nechávají odstranit krční mandle. Stále se spekuluje o tom, zda je správné tento orgán odstranit, nebo ne. Ani imunologové nedokážou na tuto otázku s jistotou odpovědět. Pro pacienty je přitom odstranění krčních mandlí nevratné rozhodnutí. Sedmiletý Šimon má angíny průměrně šestkrát do roka. Do školky už nechodí, neustále marodí u babičky. Teď má jít do první třídy a rodiče zvažují, zda mu nedají krční mandle odstranit. „Jsem často nemocný a pořád mě bolí v krku, už mě to nebaví,“ vyjádřil se chlapec.
Podobných případů přibývá. Nejvíce operací se dělalo před dvaceti až třiceti lety. V devadesátých letech, s nástupem imunologie, se jejich počet utlumil. Teď už je podle lékařů odstraňování krčních mandlí zracionalizované. Mají na to dokonce přísná kritéria, takzvaný pittsburský protokol. „Je to v podstatě určité určení počtu chronických zánětů mandlí v určitém časovém intervalu, na základě tohoto se rozhodujeme, zda je odstranit, či ne,“ vysvětlil primář dětské ORL FN Motol Michal Jurovčík.
Dospělí často trpí chronickým zánětem krčních mandlí
Na odstranění krčních mandlí chodí i stále více dospělých. Za posledních deset let jejich počet vzrostl zhruba o polovinu. „Nejčastější příčina u dospělých je chronický zánět mandlí, je to jeden z důvodů, proč se potom odstraňují,“ podotkl lékař ORL pro dospělé z Thomayerovy nemocnice Ondřej Skála.
Snad každý pacient nebo jeho rodiče si kladou otázku, zda mandle vůbec nechat odstranit. Jsou totiž důležitým imunitním orgánem lymfatické tkáně. Podle imunoložky z Všeobecné fakultní nemocnice Heleny Marečkové jednoznačný názor neexistuje. „Pokud jsou mandle zdrojem infekce, pak by měly jít rozhodně ven,“ dodala.
