Praha - Svaz měst a obcí a Asociace krajů nesouhlasí se záměrem nového zákona o odpadech, který nedávno představil ministr životního prostředí Martin Bursík. Zástupci obou organizací považují návrh za nekoncepční experiment plný drahých opatření. Samosprávy nechtějí, aby všechny obce musely zavést sběr tříděného plastu, papíru, skla, kovu, nápojových kartonů a bioodpadu. Kritizují i nápad rozdělit poplatek za svoz komunálního odpadu na paušál 250 korun a částku závislou na množství odpadu do výše 750 korun.
Naopak trvají na navýšení poplatku až na 1250 korun, jak se dohodly s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL). Navýšení poplatku může podle samospráv pomoci řešit tíživou finanční situaci obcí, které se potýkají v době hospodářské krize s nezájmem firem o separovaný odpad. Nyní činí maximální výše poplatku za rok 500 korun. Kraje připomínají, že místní poplatek za odpady nebyl valorizován od roku 2001, přičemž ale pro svou dobrou vymahatelnost je nejpoužívanějším typem zpoplatnění občanů u 80 % obcí.
Kraje a obce mohou své připomínky zasílat ministerstvu do konce března, vypořádány budou formou konference, nikoli jen písemně, reagoval na kritiku mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Poznamenal, že Bursík se s představiteli organizací sešel 27. února, tedy ještě předtím, než návrh putoval do meziresortního připomínkového řízení a veřejné diskuse.
Za zavádějící mají kraje návrh s rozdělením poplatků kvůli tomu, že za svoz platí majitelé domů, nikoli jejich obyvatelé. Až 70 procent lidí žijících ve společných bytových domech nedostane podle krajů možnost platit podle toho, kolik vytřídí.
Podle Kašpara se tím kraje a obce brání povinnosti poskytnout kvalitní služby občanům. Podíl skládkovaného bioodpadu podle statistik neklesá, ale roste. Pokud jej nebude mít běžný občan možnost třídit, není šance tento trend zvrátit, soudí. Podobné je to s tříděním nápojových kartonů, které se zatím třídí jen v menšině obcí, ještě horší je situace v kovových obalech, které se v ČR až na naprosté výjimky prakticky netřídí.
