Praha - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se dnes setkal se svým protějškem Skënderem Hysenim, který ve čtvrtek přijel na první návštěvu České republiky. Ministři jednali především o zahájení spolupráce mezi Prahou a Prištinou a nastavení vzájemných diplomatických vztahů. Hyseni poděkoval za letitou českou podporu a vyzval české firmy, aby do Kosova investovaly. V Praze se sešel i s vicepremiérem pro EU Alexandrem Vondrou a šéfem sněmovního zahraničního výboru Janem Hamáčkem.
Podle Schwarzenberga chce Česká republika během svého předsednictví v EU zrychlit přibližování Kosova a dalších balkánských zemí k Evropské unii. Potíže se schvalováním Lisabonské smlouvy sice podle něj komplikují přijímání nových členů, v úsilí integrovat Balkán do unie by se ale nemělo nijak polevovat. Podle Hyseniho by měla Evropská unie přistupovat k zemím západního Balkánu jako k jednomu celku.
"Budeme se velice snažit během našeho předsednictví, aby tyto práce
pokračovaly. Dle našeho názoru může být balkánský problém vyřešen pouze tím, že celý Balkán bude přijat do EU a také do euroatlantických struktur,„ zdůraznil šéf české diplomacie. Jedním z hlavních diplomatických cílů Česka během předsednictví je přimět Srby, aby uznali unijní správu Kosova. Kosovský ministr zahraničí konstatoval, že se “těší na podporu České republiky v průběhu jejího předsednictví v Evropské unii".
Rakouská tisková agentura APA dnes oznámila, že v době předsednictví České republiky v EU se poradcem české vlády pro otázky západního Balkánu má stát bývalý rakouský politik a odborník na Balkán Erhard Busek. Někdejší rakouský vicekancléř Busek byl v letech 2002 až 2008 koordinátorem stabilizačního paktu pro jihovýchodní Evropu. O své nové úloze poradce vlády ČR se prý dohodl v červenci v Praze při jednání s ministrem Schwarzenbergem a vicepremiérem Alexandrem Vondrou.
Hospodářská pomoc za 4 miliony eur
Pro kosovské diplomaty je Česká republika, která se příští rok ujme předsednictví v Evropské unii, důležitou zemí. Kosovu například slibuje 3 až 4 miliony eur na hospodářskou pomoc. Hyseni také vyzval české firmy, aby do Kosova investovaly. O privatizaci kosovského energetického sektoru už uvažuje jako jedna ze šesti firem i ČEZ. V Kosovu působí mimo jiné čeští vojáci v mezinárodní misi KFOR.
Opozice ale velké nadšení z návštěvy nesdílí. Výhrady mají i křesťanští demokraté, kteří dávají uznání nezávislosti v Kosovu do souvislosti se současnou krizí v Gruzii. Úvahy, že odtržení od Srbska mohlo být v rozporu s mezinárodním právem, se objevují i v mezinárodním měřítku.
Hyseni: Budeme na změnu srbského postoje čekat tak dlouho, jak bude třeba
Srbsko stále pokládá vyhlášení kosovské nezávislosti za neplatnou. Priština bude podle Hysena na změnu srbského postoje čekat tak dlouho, jak bude třeba, také je připravena k diskusi s Bělehradem. „Odmítáme ovšem hovořit o postavení Kosova. Cesta zpět už není,“ prohlásil. Kosovo, které v únoru vyhlásilo jednostranně samostatnost, zatím uznalo přes 40 zemí včetně Česka.
