Praha - Některé státní fondy neplní své poslání, podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) tak lze uvažovat o jejich sloučení nebo úplném zrušení. Úřad prověřoval čtyři ze šesti státních fondů, konkrétně jejich hospodaření v letech 2008 až 2010. Například Státní fond kultury (SFK) už od roku 2006 neposkytl ani jedinou dotaci na kulturní projekty. Státní fond životního prostředí (SFŽP) zase údajně nedokázal dohledat telefony, notebooky a další věci v hodnotě bezmála tři miliony korun. NKÚ se dále zaměřil na fond na podporu kinematografie a fond rozvoje bydlení.
U všech fondů, které by měly být zachovány, je potřeba mimo jiné přehodnotit předpisy, podle nichž jsou fondy zřízeny, posoudit zajištění vlastních zdrojů a zajistit jejich kontrolu, vyplývá z doporučení kontrolorů. NKÚ ale nespecifikoval, které fondy by měly být zrušeny a které sloučeny. Podle mluvčí úřadu Olgy Málkové to totiž není v kompetenci NKÚ. O dalším osudu fondů by měl rozhodnout jejich zřizovatel, tedy příslušná ministerstva.
Aktivity fondu kultury se týkaly jen tří domů
Podle zjištění NKÚ se aktivity SFK omezily jen na činnosti týkající se tří památkově chráněných objektů v Praze - domů U Černé Matky Boží, U Hybernů a Národního domu na Vinohradech. NKÚ poukázal právě i na pronájem domu U Hybernů, který kulturní fond pronajal s tím, že nájemce do konce září 2005 dům zrekonstruuje a zkolauduje. Pokud by to nestihl, měl fond právo na pokutu 200 milionů korun. „Tři dny před plánovanou kolaudací ale ministr kultury podepsal dodatek, kterým termín kolaudace o rok prodloužil a případnou smluvní pokutu navíc snížil na 38 milionů korun,“ uvádí NKÚ.
NKÚ rovněž uvádí, že kulturní fond stejně jako další kontrolovaný Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie neměl v letech 2008 až 2010 vlastní zaměstnance, jejich činnost zajišťovalo ministerstvo kultury a faktické postavení obou zmíněných fondů se nelišilo od postavení útvaru ministerstva. Fondu kinematografie kontroloři například vytkli chyby v účetnictví z roku 2008 a 2010.
„Je zjevné, že fond, který určitou dobu vůbec nerozděloval žádné prostředky a jenom konzumoval prostředky na vlastní činnost a na řešení historických zátěží, je přesně ten adept, který asi neplnil tu roli tak, jak se očekávalo,“ řekl viceprezident NKÚ Miloslav Kala pro Radiožurnál.
Podle Jana Vondrysky ze správy nových médií ministerstva kultury (MK) nemohl SFK plnit své poslání, protože Poslanecká sněmovna od roku 2006 do roku 2011 nezvolila členy rady tohoto fondu. Od loňského zvolení rady SFK její členové rozdělili podporu na kulturní projekty ve výši 8,280.000 korun. Nový funkční zdroj financí SFK ve výši 18 milionů korun ročně se údajně podařilo nalézt novelou zákonů o České televizi, o provozování rozhlasového a televizního vysílání a dalších zákonů.
SFŽP o 2,8 milionech: Jsou to administrativní chyby, z hodnocení jsme zaraženi
Kontroloři v hospodaření státních fondů zároveň odhalili některá pochybení. SFŽP nedokázal dohledat mobilní telefony, notebooky, nábytek a další věci v hodnotě 2,8 milionu korun. Ztrátu ale odepsal, aniž by se pokusil majetek dohledat nebo najít viníka. „To zjištění se primárně týká v evidenční rovině zaúčtovaného majetku u výstavní expozice,“ vysvětlila mluvčí SFŽP Lenka Brandtová. Expozice byla podle ní dána omylem do majetku, ve skutečnosti už ale neexistuje. Podobně nebyly z majetku vyškrtnuty automobily. Díky těmto položkám se součet vyšplhal až na zmíněné necelé tři miliony korun. „Z hodnocení NKÚ jsme velmi zaraženi a myslíme si, že NKÚ by neměl vydávat prohlášení o důvodnosti existence toho či kterého fondu,“ řekla ČT24 mluvčí.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa také zadal ředitelce SFŽP Radce Bučilové vypracovat zprávu k daným zjištěním. Podle ministerstva se dané problémy týkají záležitostí roku 2008, kdy byl ředitelem SFŽP Petr Štěpánek jmenovaný tehdejším ministrem Martinem Bursíkem. SFŽP administruje program Zelená úsporám a evropský program Životní prostředí.
Fond rozvoje bydlení nemá peníze - nemůže tak plnit svůj účel
Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) podle NKÚ rovněž neplné své poslání. Fond má podporovat rozvoj bydlení v Česku. Zřízen byl v roce 2000. Hlavním zdrojem příjmů fondu byly prostředky z privatizace. V letech 2000 až 2005 získal přes 33 miliard korun s tím, že měl vytvářet potřebné dlouhodobé zdroje pro financování podpory bydlení. V roce 2010 byly tyto prostředky téměř vyčerpány a SFRB bez dalších zdrojů nebude plnit účel, pro který byl zřízen, upozornil NKÚ. Pochybení našel NKÚ také v účetnictví, fond prý v letech 2008 a 2009 nesledoval na podrozvahových účtech najatý majetek.
NKÚ upozornil, že neuspokojivé fungování státních fondů zčásti pramení z obecnosti zákonů, kterými byly jednotlivé fondy zřízeny. Nekladou důraz na to, aby byly zajištěny dostatečné příjmy fondů, a ty tak nespoléhaly na dotace státu, které by měly být jen mimořádným zdrojem příjmů. Zákony také velmi široce vymezují samotné využití peněz fondů.
„Díky podporám SFRB bylo opraveno či rekonstruováno více než 330 000 bytů a další nové byty byly postaveny. SFRB dokázal svými programy aktivovat na 45 miliard korun soukromých zdrojů vlastníků bytů. Pokud je potřeba upravit zákon o rozpočtových pravidlech tak, aby lépe odpovídal aktivní podpoře bytové politiky, prostřednictvím SFRB jsme maximálně připraveni pomoci,“ řekla mluvčí fondu Jana Marešová. Zákon o fondu je ale podle ní v pravomoci ministerstva financí a samotný SFRB změny navrhovat nemůže.
Zřízené státní fondy jsou samostatnými právnickými osobami, účetními jednotkami a jinými státními organizacemi. Majetek, s nímž státní fondy hospodaří, je ve vlastnictví státu. Kontrolní akce byla zařazena do plánu úřadu v loňském roce.
