Praha - Prezident Václav Klaus při dnešním setkání s českými velvyslanci zkritizoval schválenou vládní koncepci zahraniční politiky. Obsahuje podle něho prázdná témata, neřeší nepříznivé tendence a klíčové otázky. Podle koncepce je klíčovým zájmem ČR zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace a cílem bezpečnost a prosperita země. Spor o některé části textu dříve vedla ODS s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Premiér Petr Nečas (ODS) k tomu řekl, že prezident má právo na svůj názor. Klaus také řekl, že si dokáže představit jednu ambasádu pro tři pobaltské země, jednu pro Benelux. Vadí mu rušení obchodních úseků na některých misích ČR.
Klaus dokument označil za „neutralistický text“, který obsahuje všezahrnující obecnosti. Hlavě státu vadí, že koncepce se nezmiňuje o „zcela evidentní současné krizi evropské integrace“, problematičnosti eventuálního členství v eurozóně, množících se „negativních důsledcích“ schengenského prostoru, „neudržitelnosti“ společné zemědělské politiky EU, neopodstatněnosti kanadských víz pro Čechy, „permanentních atacích na Benešovy dekrety“ či o vyjednané výjimce z Lisabonské smlouvy.
„Koncepce, která by byla skutečnou koncepcí, by musela vycházet ze znalosti a z vyjasnění si našich autentických zájmů a musela by obsahovat témata, na kterých nám záleží a se kterými chceme něco dělat,“ prohlásil Klaus. Podle koncepce je klíčovým zájmem ČR zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace a cílem bezpečnost a prosperita země. Spor o některé části textu dříve vedla ODS s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), i Klaus měl už v minulosti výhrady.
Prezident se také obává vývoje v zemích severní Afriky, varoval dnes před „laciným optimismem“, který podle něj zastávají Spojené státy a některé evropské země. Klaus řekl českým velvyslancům, že si přeje, aby tento region udělal co největší posun vpřed. Považuje však za chybu porovnávat změny v severoafrických zemích s pádem komunismu v roce 1989 a označovat situaci jako „arabské jaro“.
Klaus uvedl, že jeho největší obavy se týkají Egypta. Na tuto zemi by se česká zahraniční politika měla nejvíc soustředit, a to i z historických důvodů, zdůraznil prezident. To, že se země zbaví několika předních politiků, „není žádnou garancí nezbytné a jakkoli relevantní systémové změny“, míní Klaus. Podle něj arabské revoluci bez vůdců leccos chybí.
Benelux a Pobaltí: z šesti úřadů by mohly být dva
Klaus si dokáže představit, že by Česká republika mohla mít například jeden zastupitelský úřad pro tři pobaltské země, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu, a jeden pro země Beneluxu, tedy Belgii, Nizozemsko a Lucembursko. „Jsem přesvědčen, že trvá potřeba změnit váhu našeho diplomatického zastoupení v zemích Evropské unie a ve zbytku světa právě ve prospěch zbytku světa. Dovedu si například představit jeden zastupitelský úřad akreditovaný pro tři baltské státy. Stejně tak bych se přimlouval za jeden úřad pro státy Beneluxu,“ uvedl v projevu k diplomatům. Klaus již loni řekl, že unie není zahraničím v pravém slova smyslu a v řadě malých zemí EU není nutné mít zvláštní zastoupení. Nyní má Česko svoji misi ve všech třech pobaltských státech i ve třech zemích Beneluxu. V těchto případech by se tedy teoreticky ze šesti úřadů staly dva.
Klasovi vadí rušení obchodních úseků
Jedním z hlavních témat letošní velvyslanecké porady je takzvaná ekonomická diplomacie. Klausovi vadí, že na českých zastupitelských úřadech se zúžily nebo zrušily obchodní úseky. „Na většině teritorií je… prosazování našich ekonomických zájmů hlavním, ne-li jediným smyslem udržování zastupitelského úřadu. Žádná evropská služba vnější akce zájmy českých firem ve světě hájit a prosazovat nebude,“ zdůraznil Klaus.
Podle prezidenta je také chybná domněnka, že přesun co největšího počtu českých diplomatů do unijní diplomacie je nejlepším způsobem, jak hájit a prosazovat české národní zájmy. „Unijní diplomacie je vědomou a dlouhodobě plánovanou cestou jak národní zájmy potlačit,“ prohlásil. Česko dosud získalo funkce šéfů misí EU v Iráku, Guyaně a Súdánu.
České ministerstvo zahraničí kvůli šetření uzavřelo tento rok i v minulých letech některá velvyslanectví a rovněž snižovalo stavy na jiných misích, mimo jiné v obchodních úsecích. Například letos skončila velvyslanectví v Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu a Kostarice. Uzavřen byl též generální konzulát v indické Bombaji. O uzavírání rozhoduje vláda. Snižování pracovníků obchodu na českých zastupitelských úřadech kritizuje opoziční ČSSD.
