Praha - Národní hřebčín Kladruby v dohledné době neobdrží přislíbených 300 milionů korun z fondů Evropské unie. Jak píše dnešní deník E15, ministerstvo kultury nezískalo peníze navíc pro svou část integrovaného operačního programu, které měly být převedeny z jiných rezortů. Nemůže proto vyhlásit výzvu k podávání dalších žádostí. Hřebčín je přitom v katastrofálním stavu, potřebuje akutně investovat mimo jiné do oprav objektů včetně zámku a upravit historický park. Pardubický hejtman Radko Martínek se domnívá, že kdyby se peníze rychle našly, bylo by ještě možné památku zachránit. Všichni by se ale podle jeho slov museli začít chovat jinak.
Úřednická vláda Jana Fischera odsouhlasila v květnu transformaci hřebčína Kladruby ze státního podniku na příspěvkovou organizaci, aby mu umožnila čerpat evropskou dotaci, a alespoň částečně tak pomohla jeho záchraně. „V tuto chvíli není žádný konkrétní příslib finančních prostředků, abychom mohli konkrétně uvažovat o vyhlášení další výzvy,“ uvedla Renata Slámková z ministerstva kultury.
Hejtman Martínek upozorňuje, že vláda šetří i na penězích, které již byly dohodnuty. Do hřebčína totiž neputuje ani menší balík peněz v objemu 30 milionů korun, které ještě v červnu slíbil bývalý ministr zemědělství Jakub Šebesta. Tyto prostředky měly být využity na přípravu záchranných projektů a projektové dokumentace, kterou je nutné vypracovat k žádosti o evropské peníze. „Peníze dosud nebyly poskytnuty právě proto, že jsou určeny pro přípravu projektu, a dosud nebyl vypsán ani termín soutěže, do které by se měly projekty předkládat,“ uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková.
Renata Slámková z ministerstva kultury:
„Probíhají první jednání, kam bude intervence v období 2014 až 2020 směřovat. Obecně se dá předpokládat, že bude i nadále podpořeno vzdělávání a cestovní ruch včetně infrastruktury, ale nikde není psáno, že se bude podporovat kultura. Ta je primárně v kompetenci členských států.“
„Evropská dotace, to už je pasé,“ řekl prezident Asociace svazů chovatelů koní Jaroslav Dražan, jenž byl jedním z mnoha ředitelů hřebčína Kladruby, kteří se tam v posledních letech vystřídali. Dražan tvrdí, že současná situace potvrzuje nesmyslnost květnové transformace hřebčína na jednu z příspěvkových organizací, protože ty ve srovnání se státními podniky více doplácejí na současná úsporná opatření vlády.
Podle deníku E15 si navíc nikdo nemůže být stoprocentně jistý, že by hřebčín se svou žádostí o evropskou dotaci ve výběrovém řízení skutečně uspěl. Projekt Kladrub je podle Slámkové zařazen do zásobníku projektů, a pokud bude vyhlášena další výzva, může se hřebčín znovu přihlásit. Zatím ale vše nasvědčuje tomu, že ministerstvo kultury v současném rozpočtovém období Evropské unie, tedy do roku 2013, peníze navíc nezíská. I kdyby se navzdory tomu hřebčínu podařilo ještě pár let přežít, nemůže spoléhat ani na to, že by mohl čerpat evropskou dotaci v příštím rozpočtovém období 2014 až 2020.
