Praha/Lidice – Slovenská hlava státu Andrej Kiska se na závěr své jednodenní návštěvy Česka poklonil obětem nacistického masakru v Lidicích. Učinil tak jako vůbec první slovenský prezident. Předtím jednal se svým českým protějškem Milošem Zemanem o Rusku, Ukrajině, volbách v Turecku a o přijetí eura, které Slovensku podle Kisky velmi pomohlo.
Andrej Kiska položil kytici ke společnému hrobu obětí lidického masakru a také k pomníku dětských obětí. Kiska do Lidic, které nacisté zničili před 73 lety po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, přijel jako vůbec první slovenský prezident.
Za dosavadní nepřítomností středočeských Lidic na programu slovenských návštěv může být podle historika Vojtěcha Kyncla skutečnost, že na samotném Slovensku potkal během druhé světové války podobný osud desítky vesnic. „Slovenští prezidenti byli zváni do Lidic za posledních dvacet let naprosto běžně. Domnívám se, že vzhledem k tomu, kolik vypálených vesnic bylo na samotném Slovensku, tak že zkrátka nenašli čas do Lidic přijet,“ říká Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Podle komentátora MF Dnes Luboše Palaty ale může být chyba částečně i na české straně, která při sestavování programu pro zahraniční návštěvy jednoduše Lidice nezařazovala. „Myslím si, že teprve návštěvou německého prezidenta Gaucka se stal z návštěvy lidického památníku bod, který se dá zařadit do standardních návštěv státníků,“ vysvětluje si. „Pro Slováky je to pochopitelný příběh, je to něco, co zažili také,“ dodává Palata s odkazem na přibližně stovku vypálených slovenských vesnic.
Kisku v Lidicích uvítala vedle starostky obce Veroniky Kellerové také trojice přeživších nacistický masakr. Slovenská hlava státu poté položila květiny ke společnému hrobu, kde se v zamyšlení a tichu poklonila obětem. Následně Kiska zamířil k pomníku dětských obětí. „Právě to zvýraznění těch osudů, i když je přesně nevyjadřují ty tváře, je něco, co v duši každého člověka zanechá hluboké pohnutí,“ uvedl slovenský prezident. „Každá jedna tvář, každé jedno oko vyjadřuje obrovskou tragédii, která se tu tehdy stala. Jsem rád, že tu dnes můžu být a vzdát úctu památce.“
V Lidicích by mohl přibýt památník k letcům Britského královského letectva Josefu Horákovi a Josefu Stříbrnému. Oba pocházeli z této středočeské obce, kterou za druhé světové války vyhladili nacisté. Výstavba památníku má být financována z prostředků získaných ve veřejné sbírce vyhlášené při příležitosti 100. výročí narození obou pilotů. "Příběh Horáka a Stříbrného je jedním z nejsilnějších příběhů minulého století. Mladí muži se rozhodli bránit svou vlast, jejich rodiny a rodná vesnice byly v mezidobí v důsledku nacistické msty zničeny a oni sami se po válce, po roce 1948 do obce nemohli vrátit," uvedl předseda nedávno založeného spolku pro vybudování památníku Miroslav Kaliba.
Obec Lidice je jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
- „Je to pro nás podle mě výzva, abychom si dávali pozor pokaždé, když extremismus vzniká. Abychom si byli vědomi toho, co může přinést,“ řekl v Lidicích Andrej Kiska s tím, že pravě socha dětských obětí by měla být mementem, abychom se měli před podobnými nebezpečími na pozoru.
K vypálení Lidic a vyvraždění jejich občanů se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle něhož tento akt symbolizuje pro celý svět zvěrstva a zvůli nacistického režimu a hrůzy druhé světové války. Silám nenávisti a zla je podle něj nutno i dnes důsledně čelit, „aby se podobné tragédie, symbolizované obcí Lidice, už nikdy neměly šanci opakovat“.
Se Zemanem hlavně o euru
Velkou část společné debaty věnovali Kiska se Zemanem tématu přijetí eura. „Dotkli jsme se všech témat, od voleb v Turecku, v Polsku, přes situaci v Rusku, na Ukrajině,“ uvedl slovenský prezident. „Hodně jsme rozebírali momentální diskusi, která se vede v Česku o možném přijetí eura, kde jsem vyjádřil a potvrdil to, že na Slovensku bylo přijetí eura spojené s velkým pochopením a byl to velmi významný krok,“ řekl.
I když měla podle něj řada Slováků zprvu obavy z nové měny, bylo euro přijato velmi dobře. „A myslím si, že velmi pomohlo naší zemi i naší ekonomice, takže to bylo jedno z témat, kterému jsme se s prezidentem Zemanem věnovali velmi dlouhou dobu,“ řekl také Kiska. V Česku se nedávno debata o přijetí eura rozběhla naplno. Pro jeho brzké přijetí je vedle Zemana například i sociální demokracie. Naproti tomu ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš by s přechodem ke společné evropské měně rozhodně nespěchal. Chce, aby o něm lidé hlasovali v referendu.
