Kdy budou volby? Na řadě je Ústavní soud – dnes od 10:00

Brno - Ústavní soudci se ve sněmovním sále Ústavního soudu sejdou v 10 hodin dopoledne k veřejnému ústnímu jednání ve věci návrhu nezařazeného poslance Miloše Melčáka na zrušení zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Účastníkem tohoto řízení je navrhovatel, poslanec Miloš Melčák, a obě komory Parlamentu České Republiky. Jde o jedno z nejsledovanějších rozhodování Ústavního soudu v posledních letech, neboť na jeho nálezu závisí termín předčasných voleb. Přestože politici netrpělivě očekávají, jak se nakonec soudci k Melčákově stížnosti postaví, zdaleka není jisté, že dnešní jednání dospěje ke konečnému verdiktu. Možnost, že by soud skutečně nemusel dnes vůbec rozhodnout, připustil v nedělním diskusním pořadu Václava Moravce i předseda soudu Pavel Rychetský. Celé jednání můžete od 10 hodin sledovat na zpravodajském kanále ČT24.

Nicméně sněmovna už v úterý začala pracovat na svém rozpuštění. Poslanci se proto zabývali návrhem na změnu ústavy, která má umožnit rozpuštění dolní komory třípětinovou většinou poslanců. Definitivně budou poslanci novelu schvalovat nejdříve ve čtvrtek večer, z praktických důvodů k tomu však dojde asi až v pátek. Volby se v takovém případě možná uskuteční 6. a 7. listopadu. Pokud Ústavní soud stížnost zamítne, připadá v úvahu dřívější termín. Podobně mediálně sledovaný byl i verdikt Ústavního soudu, zda část Lisabonské smlouvy je v souladu s Ústavou ČR, nebo rozhodnutí o ústavnosti zdravotnických poplatků.

Ústavní soud poprvé zkoumá ústavní zákon

Nahrávám video

Představitelé soudu připouštějí, že rozhodování o Melčákově návrhu má průlomový charakter. Ústavní soud bude totiž poprvé přezkoumávat ústavní zákon, normu nejvyšší právní síly. Právě na tuto skutečnost upozorňují někteří právní experti, kteří se domnívají, že Ústavní soud nemá pravomoc zkoumat ústavní zákon. Melčákův advokát Jan Kalvoda ale ve stížnosti uvádí, že zákon o zkrácení volebního období je ústavní pouze podle názvu, věcně prý nesplňuje základní kritéria.

Podle Melčákovy stížnosti je jednorázové zkrácení volebního období neústavní. Připadá prý v úvahu jen ve výjimečných okamžicích v historii země, například při ohrožení státu, válečném stavu nebo živelních pohromách. Důvodem by naopak neměla být politická výhodnost takového kroku. V Česku se má zkrácení volebního období prostřednictvím zákona zopakovat už podruhé. Poprvé to bylo v roce 1998, kdy pro takřka totožný zákon hlasoval i nynější předseda Ústavního soudu Rychetský, tehdy senátor za ČSSD. 

Rychetský v OVM

„Když se to stalo poprvé, tak v důvodové zprávě bylo řečeno poprvé a naposledy. Bude-li potřeba, musí se změnit ústava. Teď se najednou dozvídáme, že už je tady precedens a že to takhle může být vždycky.“

Ve shrnutí stížnosti je zákon označen za protiústavní v celém rozsahu. Porušuje prý základní náležitosti demokratického právního státu, a to například tím, že mění pravidla rovné politické soutěže a mění v průběhu volebního období jeho předem stanovenou délku způsobem, který není součástí ústavního pořádku.

Článek číslo 9 v ústavě říká, že je změna podstatných náležitostí demokratického právního řádu nepřípustná. A právě na tento článek upozorňoval v Otázkách Václava Moravce předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Advokátka a bývalá poslankyně za Uniii svobody Hana Marvanová se ale domnívá, že vyhlášení předčasných voleb demokratickým principům neodporuje, narušením zmiňovaného článku by byl třeba případ, kdyby došlo k prodloužení volebního období. Rychetský dále v souvislosti s Melčákovou stížností připomíná i fakt, že poslanec nemá žádnou záruku, že ve své funkci zůstane celé čtyři roky, ústava totiž podle něj nic takového neříká. 

Ústavní odborníky a politiky skutečnost, že se ústavní soudci rozhodli stížností zabývat, v podstatě rozdělila na dvě části. Jedni tvrdí, že soud se nemá vůbec ústavním zákonem zabývat, druzí poukazují na fakt, že si politici ústavu mění podle potřeby a že by Ústavní soud konečně měl takovým praktikám udělat přítrž.  

„Melčákovi samozřejmě nejde o plat za osm měsíců. Jeho cílem je zrušení zhovadilého zvyku měnit ústavu, jak koho napadne, respektive ji na určité období odložit a pak se k ní vrátit,“ tak komentoval pro MF DNES Kalvoda důvody podání stížnosti s tím, že stížnost má dvě části: první se týká porušení práv Miloše Melčáka, kterou může podat sám, a druhá navrhuje zrušit sporný zákon.


První krok soudu: odložení vykonatelnosti prezidentova rozhodnutí

Jednání začne takzvanou zpravodajskou zprávou, v níž soudce zpravodaj Pavel Holländer shrne dosavadní průběh řízení. Poté dostane navrhovatel prostor ke slovnímu doplnění své stížnosti a účastníci řízení, tedy představitelé Poslanecké sněmovny a Senátu, mohou rekapitulovat svá písemná vyjádření. Soud také vyzve účastníky řízení k návrhům na doplnění dokazování. Otevře se prostor pro dotazy, které mohou účastníkům řízení pokládat všichni soudci. Finále první části jednání představují závěrečné návrhy. 

Soud očekává, že dopolední jednání může skončit mezi 11:30 a 12:00. Podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langáška ale záleží na tom, zda účastníci řízení přijdou s nějakými návrhy na dokazování nebo novými argumenty. Poté plénum Ústavního soudu přeruší jednání a sejde se k neveřejné poradě, na níž rozhodne o dalším postupu. Je možné, že soud odpoledne vyhlásí nález. Stejně tak se může stát, že dojde k odročení jednání na jiný den. Většinu plenárních nálezů však soud vyhlašuje ještě v den veřejného jednání.

  • Jan Kalvoda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1087/108653.jpg
  • Pavel Rychetský autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1094/109360.jpg
  • Miloš Melčák autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/754/75359.jpg
  • Soudci Ústavního soudu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/178/17701.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podívejte se, kdo kandiduje do obecních zastupitelstev

Do zastupitelstev obcí v letošních volbách kandidují desítky tisíc lidí. Níže si můžete projít kandidátní listiny ve všech obcích či městských částech.
Právě teď

VideoCelníci už letos evidují přes osm set zadržených zásilek nelegálních cigaret a tabáku

Do Prahy mířilo 330 tisíc pašovaných cigaret. Řidiče, který je vezl, ovšem na Novopacké ulici na okraji hlavního města zastavili celníci. Muž sice nejprve tvrdil, že neveze cigarety ani alkohol, avšak celníci uvnitř našli šestnáct set kartonů nekolkovaných cigaret. Letos už evidují více než osm set zadržených zásilek, které zahrnovaly celkem 4,5 milionu cigaret a 44 tun tabáku. Na cigaretách činil daňový únik skoro třináct milionů, na tabáku dokonce 160 milionů. Zadržené cigarety skončí v drtičce a bude z nich palivo. Jejich kurýr je ve vazbě. Hrozí mu pokuta, doplatek daně a případně i vězení. Generální ředitelství cel během prázdnin spustilo novou strategii, která právě na nelegální kuřivo a alkohol cílí.
před 11 mminutami

Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto rozpočtové novely

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.
03:22Aktualizovánopřed 12 mminutami

Podívejte se, kdo u vás kandiduje do Senátu

Do Senátu letos kandiduje 154 lidí. Je to nejméně od roku 1998. Níže si můžete projít kandidátní listiny ve všech obvodech, v nichž se letos volí.
před 14 mminutami

Ministerstvo porušilo práva SPD zařazením do zprávy o extremismu, rozhodl soud

Zařazením do zprávy o extremismu za druhou polovinu roku 2022 ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Rozsudek není pravomocný. Omluvu hnutí soud nepřiznal. Ministerstvo vnitra rozsudek nebude komentovat, dokud neobdrží jeho písemné odůvodnění. Soud původně žalobu zamítl, rozsudek však loni v říjnu zrušil odvolací senát Městského soudu v Praze, který zároveň nařídil, aby věc projednal jiný soudce.
11:51Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoBudeme investovat do armádní infrastruktury i protivzdušné obrany, avizoval Zůna

Ministerstvo obrany příští rok pravděpodobně dostane 191 miliard korun, což je o 36 miliard více než letos. Kam přesně peníze půjdou? „Je to do našich priorit. Tou první je samozřejmě personál. To znamená, že můžeme pokračovat v současném tempu doplňování personálu do Armády České republiky (AČR). Dále budeme pokračovat ve velkých modernizačních projektech. Chceme také silně posílit výstavbu a investice do infrastruktury AČR,“ vyjmenoval v Interview ČT24 vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort podle něj bude chtít investovat i do další priority, kterou je podle ministra protivzdušná obrana státu. „To znamená do dalších systémů, které zajistí naplnění této bezpečnostní potřeby České republiky,“ dodal. Zůna v pořadu moderovaném Terezou Kručinskou hovořil také o výdajích na obranu v dalších letech, o nové armádní koncepci nebo o tom, jak nalákat nové vojáky.
před 50 mminutami

O bezplatné nedělní prohlídky na hradech je velký zájem, rezervace rychle mizí

Více než šedesát hradů a zámků ze 105 zapojených do nedělních bezplatných prohlídek už má plno, vyplývá z aktuálních údajů na webu Národního památkového ústavu (NPÚ) a jednotlivých památek. Na dalších objektech zbývají poslední volné termíny k rezervaci. V neděli 30. srpna se státní památky mimořádně poprvé otevřou zdarma v rámci projektu Dostupná kultura pro všechny, který vyhlásilo ministerstvo kultury.
před 1 hhodinou

Krapinec odstoupil z čela Českých drah

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec ve středu odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová, informoval po jednání dozorčí rady společnosti její místopředseda Dan Ťok. Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918.
14:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.