Výběr soudců by se měl sjednotit, jednotná výběrová řízení plánuje zavést ministerstvo spravedlnosti. Navržené změny obsahuje takzvaná Bílá kniha, která ale bude hotová až na konci stávajícího volebního období. Také Soudcovská unie dlouhodobě kritizuje to, že jednotliví předsedové krajských soudů vybírají uchazeče podle zcela odlišných kritérií.
„Roztříštěnost výběru, která u nás trvá dlouhá léta, zejména odrazuje ty nejlepší uchazeče. Domnívám se, že justice tím přichází o nejlepší právníky,“ osvětluje důvod kritiky prezidentka unie Daniela Zemanová. Organizace má za to, že nejednotné podmínky otevírají prostor pro chaos a netransparentní jednání.
Jen pro ilustraci – zatímco třeba ostravský krajský soud vybírá kandidáty na budoucí soudce z justičních čekatelů, Městský soud v Praze žádné čekatele nemá a na jmenování navrhuje lidi vzešlé z výběrového řízení. A způsobů výběru je víc.
Mimosoudní praxe, justiční zkouška a odvolací senát
Ministerstvu spravedlnosti se roztříštěnost podmínek také nezamlouvá, hodlá je sjednotit. Uchazeč by například musel absolvovat alespoň roční mimosoudní praxi, musel by zvládnout vstupní testy a projít tříletou přípravou, na jejímž konci by složil justiční zkoušku. Pak by musel rok zasedat v odvolacích senátech jako nehlasující člen. Podle ministra Roberta Pelikána (ANO) by tak zkušení kolegové mohli při soudcovské práci posoudit, zda se uchazeč v praxi osvědčil.
Upravit by se podle ministerstva měly i podmínky pro zájemce třeba z řad advokátů nebo státních zástupců, kteří by o soudcovské křeslo mohli usilovat nejdříve ve čtyřiceti letech. Advokátní komora plán oceňuje, naopak podle části opozice to může kvalitní uchazeče odradit. „Budou přicházet jen lidi, kteří v advokacii neuspěli,“ soudí poslanec Marek Benda (ODS).
