Praha - Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jiří Pernes oklamal radu ústavu při výběrovém řízení, zpochybňování jeho bezúhonnosti ohrožuje důvěryhodnost ústavu a jeho první kroky potvrzují obavy o dalším směřování ústavu. Uvedla to dnes v Senátu předsedkyně rady ústavu Naděžda Kavalírová, kterou si horní komora pozvala kvůli sporům o regulérnost volby nového ředitele. Senát také přes nesouhlas levice a lidovců vyzval radu ústavu k zadání nezávislé právní analýzy, zda Pernes splňuje podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti, což je předmětem sporu.
Proti tomu se postavil místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) s poukazem na stanovisko čtyř ze sedmi členů rady ústavu, kteří Pernese zvolili. Podle nich bylo výběrové řízení provedeno „zcela standardně a transparentně“ pod dohledem advokátní kanceláře. „Hlasování o jmenování ředitele proběhlo zcela v souladu s jednacím řádem rady,“ citoval ze stanoviska Pithart. Pernes splnil zákonné předpoklady pro výkon funkce ředitele ústavu, jeho jmenování a nástup do funkce byly plně v souladu s podmínkami výběrového řízení i se zákonem.
Kavalírová nicméně uvedla, že Pernes radě zatajil studium Večerní univerzity marxismu-leninismu (VUML), což by mohla být dokonce zákonná překážka pro funkci ředitele ústavu, nebo knihu oslavující převzetí moci komunistickým režimem v únoru 1948. U ředitele ÚSTR je to minimálně nepatřičné, podotkla Kavalírová. „Ústav pro studium totality nemůže vést člověk, u něhož by byly důvody pochybovat o jeho nepodjatosti. Důvěryhodnost instituce, kterou by vedl, by byla ohrožena bez ohledu na to, jak dobře by si počínal,“ uvedla Kavalírová.
Podle ní je navzdory vyjádřením při výběrovém řízení dosavadní práce ÚSTR zpochybňována, včetně zákonem nařízené digitalizace dokumentů a snahy o jejich zpřístupnění. „To jsou velmi vážné signály, že jsme při výběrovém řízení byli oklamáni, že cíle změny jsou možná jiné, než které jsou uváděny,“ prohlásila.
Předsedkyně rady Ústavu pro studium totalitních režimů Naděžda Kavalírová:
„Po dvou měsících od výběrového řízení mohu, myslím, zodpovědně říci, že jak v ústním pohovoru, tak neuvedením některých životopisných a profesních údajů jsme byli u vítězného kandidáta několikrát uvedeni v omyl.“
Pernes od svého únorového zvolení čtyřmi ze sedmi členů rady čelí kritice mimo jiné kvůli tomu, že při výběrovém řízení neuvedl, že navštěvoval VUML a že ho komunistická Státní bezpečnost vedla šest let jako kandidáta tajné spolupráce. Proti jeho setrvání v čele ústavu vznikly petice s více než tisícovkou podpisů. Naopak 136 zaměstnanců a historiků s ústavem spojených je proti tomu, aby se nynější vedení ústavu zpochybňovalo.
Dienstbier a Balín: ÚSTR se nechová jako vědecká instituce
Senátoři Vlastimil Balín (KSČM) a Jiří Dienstbier (za ČSSD) se shodovali v tom, že problémy ústavu pramení z toho, že se nechová jako vědecká instituce. Připomenuli kontroverzní informace zveřejněné ústavem či s ním spojeným Archivem bezpečnostních složek, které pravděpodobně byly důvodem, proč bývalý ředitel ústavu Pavel Žáček svou funkci neobhájil. „Často je to jenom umožnění skandalizace lidí, naprosto neprofesionální, protože ty věci je přece třeba zkoumat v kontextu, v jakém se odehrávaly,“ uvedl Dienstbier. Rozhořčení vyvolal prohlášením, že paměť StB není pamětí národa, ale „jen velmi nešťastnou epizodou života našeho národa“. Jaromír Štětina (za TOP 09) připomenul, že komunistická tajná policie pomáhala zavírat lidi do vězení, podílela se na popravách, podílela se na ničení kariér, nutila k emigracím. „Snad pro nikoho normálního a demokraticky smýšlejícího člověka to nebyla epizoda,“ přidal se předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Senátor za ODS Tomáš Töpfer dodal, že paměť StB je pamětí „především pro komunisty, kteří dneska předstírají amnézii“. Poznamenal také, že si nedovede představit, že by několik let po druhé světové válce bylo možné nechat členy nacistické NSDAP „vyučovat o demokracii“.
Senátoři chtějí nezávislou analýzu situace
Senát přes nesouhlas levice a lidovců vyzval radu ÚSTR k zadání nezávislé právní analýzy, zda Pernes splňuje podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti, což je předmětem sporu. Rada by také měla podle Senátu dbát na důsledné naplňování zákonem stanovených úkolů ústavu včetně zpřístupňování dokumentů z období komunismu.
Usnesení navržené předsedou senátorů ODS Tomášem Julínkem podpořilo 37 z 51 přítomných senátorů, tedy zástupci občanských demokratů, klubu TOP 09 a Starostové a sociální demokrat Vladimír Dryml. Komunistický senátor Vlastimil Balín neúspěšně navrhoval, aby se usnesení Senátu omezilo jen na úvodní část, podle níž je řešení situace v ÚSTR po zpochybňování regulérnosti volby nového ředitele plně v kompetenci rady ústavu.
