Praha - V sobotu oslavilo 450. výročí svého vzniku pražské arcibiskupství. Při této příležitosti se v Chrámu svatého Víta konala mše za účasti papežova vyslance – vídeňského kardinála Christopha Schönborna. Papežův výběr ale nebyl náhodný. Kardinál Schönborn, který mimo jiné přijal jménem duchovenstva vinu za sexuální zločiny rakouských kněží, má totiž české kořeny.
Schönbornové, tedy rodina, ze které pochází i současný kardinál Christoph Schönborn, byli velice významný evropský rod, který se rozšířil z Porýní v Německu od 13. století do různých částí Evropy a také do Českých zemí. Sehrávali v našich dějinách velice důležitou roli a do naší historie zasahovali jak z hlediska světské, tak i církevní moci. Například Bedřich Schönborn byl rakouským ministrem spravedlnosti na konci devatenáctého století a pravděpodobně nejvýznamnějším členem pro naši historii byl František de Paula Schönborn - pražský arcibiskup, jenž v roce 1884 inicioval vznik první české koleje v Římě. Tedy koleje, která byla určena pro české studenty bohosloví.
Schönbornové byli také propojeni s nejvýznamnějšími šlechtickými rody na našem území. Přes rody Lobkowiců a Schwarzenbergů lze jejich rodokmen dohledat až ke Karlu IV. Panství měli Schönbornové jak na Moravě, tak v Čechách, kde jimi spravované území sahalo od Plzně až k Lovosicím. U zámku Skalka, kde se kardinál Christoph Schönborn v lednu 1945 narodil, pěstovali mák i ovoce.
Když přišel poválečný odsun, musela i celá rodina Schönbornů jít do Německa. „To bylo 10. července 1945. A to bylo ráno v pět hodin nebo šest, přišel ten náš četník, kterého jsme znali, dobře znali. Přišel do zámku, všichni stáli jako vojáci a on proklamoval: Pane Schönborn, vy jste vyhoštěnej za československé hranice s celou vaší rodinou,“ vzpomíná matka kardinála Christopha Schönborna Eleonora Schönbornová, která mluví česky.
I když rod Schönbornů pochází historicky z Německa, česká větev této rodiny dávala vždy najevo pevné spojení s českým prostředím. Nejsilněji prokázali Schönbornové svůj vztah k Československu na začátku druhé světové války. Přestože obyvatelé Vlastislavi, kde stojí zámek Skalka, sepsali na konci války prohlášení, že Schönbornové stáli na straně Československa, rodinu to před vyhnáním nezachránilo a jejich majetek si pro sebe zabavil stát.
Jaroslav Šebek, historik, Historický ústav Akademie věd České republiky
„Schönbornové se připojili k listu české šlechty, ve kterém tedy dali najevo loajalitu vůči českému národu. Bylo to samozřejmě v době už začínající druhé světové války, kdy myslím, že tento projev loajality byl o to cennější.“
Christoph Schönborn se rozhodl být katolickým knězem
Po odsunu z Čech se Schönbornovi usadili ve Vorarlbersku. Podle kardinálových slov jej velmi ovlivnil učitel náboženství. „Později jsem se potkal s jedním dominikánským farářem, což byl fascinující zážitek. V 18 letech jsem se rozhodl, že se stanu knězem, a nikdy jsem toho nelitoval,“ popisuje kardinál Schönborn.
Později podporoval Schönborn české kněží, kterým totalitní režim zakazoval činnost. Současného českého kardinála Dominika Duku poznal prý v roce 1987. „Bylo to tehdy utajované a pamatuji si, že Dominik Duka pracoval v plzeňské Škodovce. Musel jet z Prahy posledním vlakem do Plzně, aby byl v šest hodin ráno včas na směně,“ vzpomíná kardinál. Poprvé se do svého rodiště kardinál Schönborn podíval až po pádu komunistického režimu.
