Praha – Jak dopadnou řecké volby, s napětím sleduje celá Evropa. A ještě napjatější je atmosféra mezi Řeky žijícími v Česku. Své vlasti sice dali sbohem, její osud jim však není lhostejný. K řecké menšině se v ČR hlásí zhruba tři a půl tisíce lidí. Zapojit se do volební atmosféry však odjelo do Řecka jen velmi málo z nich. Většina pozoruje hlasování z odstupu svých českých domovů.
K řeckým volbám upírá zrak i menšina Řeků v Česku
Žijí sice v Česku, ale Řecko považují za vlast. Dění v rodné zemi jim není lhostejné. Tak hovoří Řekové žijící v Česku. „Měsíc tam není vláda a za tu dobu chytili tolik daňových úniků, podvodníků, eliminovali šedou zónu, že se objevily názory, jestli není lepší být bez vlády než s vládou,“ říká Theodoros Nedelkos, Řek, který už 15 let žije v Praze.
I Stavros Stefanidis, Čech s řeckými kořeny, sleduje každou štiku ve výhni tamní politiky. S odstupem 1 500 kilometrů věří, že lidé v Řecku nakonec polknou, co si doma nechali v předchozích letech navařit. „Vědí, že si žili nad poměry a že v určité době to musí prasknout, tzn. neustále si půjčovat, zadlužovat se, to nejde - to je jako v podnikání - v určité době ta firma zkrachuje,“ podotkl Stefanidis.
Nikdo z Řeků sledujících volby z Čech svým hlasem výsledek ovlivnit nemohl. Podle řeckých zákonů na ambasádách mimo zemi volit nejde. A investovat do cesty se každému nechce. Z rodiny Theodorose Nedelkose to byl jen jediný člověk. „Rozhodl se, že je to jeho občanská povinnost, že prostě chce jít,“ uvedl Nedelkos.
Řecká menšina v Česku začala vznikat na konci 40. let - kvůli tamní občanské válce. Za svými příbuznými přijíždí v poslední době z Řecka čím dál víc mladých - v naprosté většině kvůli práci, která v Řecku chybí. Krize a úspory totiž katapultovaly míru nezaměstnanosti v Řecku vysoko nad 20 procent.
Reportáž Martina Ruska (zdroj: ČT24)