Praha - Nemoc z povolání ročně v Česku postihne víc než dvanáct stovek lidí. I když mají dobrozdání od lékařů, odškodnění dostat nemusí. Zaměstnavatel se totiž může odvolat a přezkoumání zdravotního stavu ne vždy končí ve prospěch pracovníka.
Jste ze zaměstnání dementní? Odškodnění dostat nemusíte
V roce 2004 se lakýrníkovi panu Mrůzkovi začalo dělat špatně - trpěl závratěmi. Pět let na to musel přestat chodit do práce. Diagnóza zněla středně těžká demence kvůli dlouhodobému vdechování rozpouštědel. Lakýrník měl dostat odškodné. „Jsem přesvědčená, že manželovu chorobu způsobila jeho profese. V lakovně se nic nezměnilo za těch 43 let, spíš zhoršilo,“ poznamenala Mrázkova manželka. „Původně jsme přiznali nemoc z povolání, protože nám to tak napsal nás psychiatr. Požádali jsme o hygienické šetření, které nám potvrdilo, že pracoval s toulenem,“ konstatovala primářka Kliniky pracovního lékařství na FN Ostrava Zdeňka Hajduková.
Posléze se ale odvolal zaměstnavatel. Lékaři v novém posudku napsali, že ředidla demenci způsobit nemohla, protože v takovém případě by se zdravotní stav pana Mrůzka po odchodu z toxického prostředí zlepšil. „Manžel má organický psychosyndrom od počátku. Chorobou z povolání jednoznačně trpí. Vystříkal tuny barev a oni tvrdí, že jeho postižení nesouvisí s jeho profesí,“ zlobí se Mrázkova žena.
Daniela Pelcová, přednostka, Klinika pracovního lékařství, VFN v Praze:
„Podle toho průběhu je zcela jasné, že ta nemoc nebyla vyvolána toluenem, že ta příčina byla jiná. Přiznání této nemoci z povolání bylo v důsledku malých zkušeností.“
Revizi rozhodnutí nemusí navrhnout jenom zaměstnavatel
Každého, kdo se dostane do registru nemocí z povolání, mohou lékaři opět vyškrtnout buď proto, že se uzdravil, nebo právě kvůli tomu, že jeho chorobu lékaři přehodnotí. „Jsme povinni vyšetřovat co dva roky pacienty, u kterých jsme přiznali tuto nemoc jako z povolání. Onemocnění tam zůstává po vyřazení z expozice na stejné úrovni,“ podotkla Hajduková.
Uznaných nemocí z povolání meziročně ubývá - loni jich bylo pouze 1236. Nejohroženější jsou dělníci v automobilovém průmyslu, horníci a zdravotníci.
Reportáž Barbory Straňákové (zdroj: ČT24)