Čtvrteční slavnostní předání dekretů nově jmenovaným profesorům se neuskuteční. Už předtím ho poznamenalo, že prezident Miloš Zeman odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) ceremoniál odložil, aby záležitost probral s rektory i s prezidentem Milošem Zemanem. Původně se totiž čekalo, že ceremoniál navíc ovlivní bojkot řady rektorů, kteří nesouhlasí s postojem prezidenta Miloše Zemana. Mluvčí Jiří Ovčáček prezidentův krok hájí, má mimořádně závažné důvody, a to ohledně minulosti akademiků. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima považuje prezidentovo jednání za nepřijatelné.
Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) rozhodl o odložení slavnostního aktu kvůli sporům akademiků s prezidentem Milošem Zemanem. Přitom přibližně polovina ze třiadvaceti rektorů veřejných vysokých škol už potvrdila, že se čtvrtečního slavnostního předávání profesorských dekretů ani nezúčastní. Plánovali v souladu s doporučením České konference rektorů slavnostní ceremoniál v Karolinu bojkotovat na protest proti tomu, že prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat tři kandidáty na profesuru. „Podle názoru České konference rektorů prezidentův krok neodpovídá současné zákonné úpravě a pravomocem prezidenta,“ uvedl rektor Masaryovy univerzity Mikuláš Bek. „Na druhé straně prezident se dlouhou dobu netají tím, že chce přinutit akademickou veřejnost a legislativce, aby byl zbaven povinnosti jmenovat profesory. Říká, že buď bude posuzovat tyto profesory, nebo to nechce dělat. V té věci s prezidentem vcelku souhlasím, že by bylo správné, aby prezident profesory nejmenoval,“ dodal.
- "Dnes jsem požádal o individuální schůzku pana prezidenta za účasti rektorů Karlovy Univerzity a Vysoké školy ekonomické, aby si tam vyslechli konkrétní důvody a zároveň jsem rozhodl, že zítřejší (čtvrteční) termín pro jmenování profesorů odsuneme," řekl ministr Marcel Chládek. Je přesvědčen, že všech 45 kandidátů, kteří jsou navrženi, splnilo podmínky stanovené zákonem a "není tam podle našeho názoru žádný zákonný důvod, proč nejmenovat tyto profesory."
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se kvůli zahraniční dovolené nechystal účastnit ani předtím, než vyšel prezidentův postoj najevo. Měl ho zastoupit prorektor Aleš Gerloch, jehož účast je podle mluvčího univerzity Václava Hájka nejistá. Na akci určitě nechtěli jít rektoři Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer a Českého vysokého učení technického Petr Konvalinka. Rozhodnutí prezidenta lze podle Konvalinky považovat za neobhajitelné nerespektování zákonů České republiky.
Z pražských vysokých škol původně neúčast potvrdili také rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch a rektor Akademie výtvarných umění Tomáš Vaněk. Předávání se neměli zúčastnit ani rektoři brněnských vysokoškolských institucí - mj. Ivo Medek z Janáčkovy akademie múzických umění ani Pavel Suchý z Veterinární a farmaceutické univerzity.
Politici: Nepochopitelné, arogance moci, snaha změnit zákon
K incidentu se začali vyjadřovat i politici. Podle KSČM prezident hledá další způsob, jak se zviditelnit. Buď se prý nepoučil z kauzy Peroutka, nebo má okolo sebe našeptávače, kteří mu chtějí za každou cenu odehnat příznivce a podporovatele, míní šéf komunistů Vojtěch Filip. „Miloš Zeman, který sám považuje média za 'ostrov negativní deviace' a doslova pohrdá novináři, což jim také neustále dokazuje svým chováním, se opírá o neověřené, chcete-li bulvární novinové články a informace 'jedna paní povídala',“ tvrdí předseda KSČM.
Kritická je i ODS. „Zajímavé je, že u ministrů mu problematická minulost nevadí. Ale nejde o argumenty. Jde o aroganci moci, která nerespektuje pravidla a dělá si, co chce,“ napsal předseda ODS Petr Fiala. Školská expertka TOP 09 Anna Putnová je přesvědčena, že Zemanovi jde ve skutečnosti o to, aby se zbavil pravomoci jmenovat profesory, o což už usiloval v minulosti.
Prezidentovi vadí minulost navržených profesorů, podle Zimy jde o odbornost
Návrh na jmenování profesorů schválila vláda a kontrasignoval premiér. Prezident se tomu ale postavil. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že Miloš Zeman nechce navržené profesory jmenovat kvůli jejich minulosti. „V případě docenta Eichlera je to působení v propagandistických útvarech Československé lidové armády před rokem 1989 a v případě docenta Ošťáďala jsou to kontakty na Státní bezpečnost před rokem 1989,“ řekl Jiří Ovčáček. U Jiřího Fajta potom odkázal na „známou kauzu týkající se Komerční banky, o které informovala Mladá fronta Dnes“. Ovčáček pak připomněl, že sami rektoři si vyžádali, aby dekrety podepisoval prezident, a že si Zeman vyhradil právo v případě závažných pochybností nejmenovat. „Jde o mimořádně závažné důvody,“ dodal k nynější situaci mluvčí.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima však prezidentovy důvody nepovažuje za relevantní. Zdůraznil, že profesorská hodnost je výsledkem odborných schopností kandidátů. Kromě toho ale Zima tvrdí, že má Eichler negativní lustrační osvědčení. „Parlament ČR přijal lustrační zákon, v kterém definoval funkce, kde je potřeba mít negativní lustrační osvědčení,“ upozornil Zima, „není tam řádka o tom, že se na profesora vysoké školy klade nárok, aby měl negativní osvědčení.“ U Fajta si osobně myslí, že za rozporem stojí boj ohledně Národní galerie. Navíc Ovčáčkovi odvětil, že na jmenování profesorů prezidentem trvají rektoři proto, že platí vysokoškolský zákon z roku 1998, který to tak upravuje.
Kdo jsou Zemanem kritizovaní lidé?
Jan Eichler (62) přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.
Jiří Fajt (54) je ředitel Národní galerie a působí také na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Vystudoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). V 80. letech zprvu pracoval jako myč oken, od roku 1988 působil v Lapidáriu Národního muzea a později v Národní galerii. Byl kurátorem výstav Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti, či Europa Jagellonica. Jeho profesorské jmenování se protahuje již dlouho, na podzim uvedl ministr školství Marcel Chládek, že jeho úřad zkoumá podnět, podle kterého Jiřímu Fajtovi odmítla udělit profesuru Humboldtova univerzita v Berlíně kvůli plagiátorství.
Ivan Ošťádal pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.
