Praha - O dobře odvedené práci našich soudů pochybují podle aktuálního průzkumu agentury STEM více než dvě třetiny lidí. Téměř stejný počet má pochybnosti i o jejich objektivitě a nestrannosti. Statisticky se přitom délka řízení zkracuje a práce soudů se zkvalitňuje. Podle ředitele Českého helsinského výboru Františka Valeše neumí soudci svou práci prezentovat. Postup v konkrétních kauzách by měl být také srozumitelnější pro prostého občana.
Jirsa: Občana nezajímá nezávislost justice, ale jeho konkrétní kauza
„Takové ankety odráží individuální zkušenosti respondentů a v tomto ohledu je justice v nevýhodě. Prostého občana nezajímá ústavní nezávislost justice, ale jeho konkrétní kauza. Podle toho, jak kauza dopadne, hodnotí justici jako celek,“ reagoval na průzkum prezident Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa. Velká část účastníků řízení navíc podle Valeše odchází od soudu nespokojená, protože svůj spor prohrála.
Ministerstvo nabízí animace soudního řízení
Někteří soudci podle Jirsy zapomínají na to, že rozsudek by neměl na prvním místě sloužit tomu, aby si s odvolací instancí vyměňovali nějaké právnické exhibice. „Verdiktu by měl rozumět především ten, koho se týká,“ dodal. Soudcovská unie proto pravidelně pořádá tiskové konference a vydává odborné publikace. Na stránkách ministerstva spravedlnosti jsou například animace soudního řízení.
Šetření, které se zaměřuje na spokojenost občanů s justicí, nemůže podle Valeše dopadnout tak, že budou všichni zcela spokojeni. V české justici ale zůstávají některé aspekty, které mohou její důvěryhodnost snižovat. Ačkoliv dochází ke zkracování délky řízení, soudy jsou stále v některých případech pomalé. „Přetrvává i obecný dojem nepředvídatelnosti rozhodnutí. Zůstávají excesy, které se týkají jednotlivých soudců a jejich postupu, což může ovlivňovat veřejné vnímání justice,“ domnívá se Valeš.
Práci justice urychlí mimosoudní vyrovnání
Možností pro zkrácení řízení jsou alternativní postupy bez soudního líčení, kam by se mohly zařadit například všechny rodinné věci, spory o náhradu škody na zdraví nebo vymáhání pokut. V demokratických vyspělých zemích jsou účastníci pod silným tlakem, aby si spory vyřešily mimosoudně. Předkolo před smírčím orgánem je zde mnohdy povinné.
„V Norsku tímto způsobem odpadnou dvě třetiny sporů a před soud se tak dostanou jen skutečné kauzy. Nemusí se tedy po tisícovkách řešit dlužní pasažéři v metru,“ dodal Jirsa. Potřebný zákon, který by to umožňoval, už se vytáčí tři roky a stále není hotov. Vládě by mohl být předložen ke schválení do konce roku.
Výzkum STEM k práci soudů