Šumperk – V šumperském divadle debatovali odborníci s veřejností o přínosech a záporech proměny Jeseníků v národní park. Mezi stěžejními obavami zaznívala obdoba šumavské kůrovcové kalamity, která sužuje Šumavu. Naopak plus vidí experti ve zatraktivnění pro návštěvníky, finančních zdrojích, na které by unikátní území dosáhlo a vzniku nových pracovních míst.
Jesenického národního parku se místní zastávají i bojí
Pokud by byly Jeseníky vyhlášeny Národním parkem, chránil by přírodu před zásahem člověka zákon. Lesníci by tak nemohli ošetřovat stromy v plné šíři, a právě proto se obávají omezení možnosti případně zasáhnout proti kůrovci. „V horách se pohybujeme v hospodářských porostech smrků, které mohou podléhat různým škodlivým činitelům, jakým je třeba kůrovec,“ řekl ČT krajský ředitel Lesů ČR Pavel Indra.
Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky:
„Jeseníky představují poměrně unikátní komplex celé řady zajímavých přírodních biotopů a ekosystému, jako jsou například horské smrčiny a na ně navazující subalpinské bezlesí, jsou tady i rašeliniště. Právě tato prostředí hostí celou řadu zvláště chráněných druhů rostlin…“
Odborníci byly připraveni reagovat i na další otázky. Uklidňovali místní, že vzhledem k tomu, že by park zahrnoval jen 25% současné chráněné krajinné oblasti (CHKO), nedošlo by k výrazným změnám a zákazům pohybu v turistických lokalitách. „Vzhledem k tomu, že v případě Jeseníků tam už dnes leží národní přírodní rezervace, došlo by k nepatrnému rozšíření tohoto zákazu na plochu zhruba o 10 procent větší,“ potvrdil ČT Martin Bílý z ministerstva životního prostředí.
O vyhlášení Jeseníků za mimořádnou oblast hodnou nejvyšší ochrany začalo uvažovat ministerstvo už před více než dvěma lety. Zástupci rezortu životního prostředí ale zdůrazňují, že park nelze prosazovat nijak silově, o výhodách a nevýhodách pro region je třeba s lidmi patřičně diskutovat. Iniciátoři petice, kterou podepsalo již téměř 7 tisíc lidí, tedy hodlají organizovat další besedy.