Praha – Dnešek je dnem zdravých zubů, odborníci proto budou ve velkých městech radit, jak se právně o své zuby starat. Stále totiž platí mnoho mýtů: třeba že jsou zubní kazy dědičné. Podle viceprezidentky Asociace dentálních hygienistek Markéty Marušanové sice sílí generace pacientů, kteří už vědí, jak se o zuby starat – více než polovina jejích pacientů si ale pořád zuby čistí špatně. A rodiče své špatné návyky přenášejí i na děti: zubní kaz má v Česku polovina pětiletých a dvě třetiny dvanáctiletých dětí.
Jak si správně čistit zuby? Na pastě nezáleží, kartáček je ale důležitý
GALERIE
videogallery_475022
Obecně platí, že by měla být mezi čištěním zubů a jídlem zhruba půlhodinová pauza. Je ale jedno, jestli ráno vyrazíte dříve do koupelny, nebo do kuchyně pro snídani. „Zubní kartáček by měl splňovat několik základních kritérií: jeho hlavice by měla být co nejmenší – aby se ideálně čistily maximálně dva zuby. Není dobré, když obsáhne celý zubní oblouk,“ vysvětlovala Markéta Marušanová ve Studiu 6.
Štětinky na zubním kartáčku by měly být měkké – není prý důvod používat tvrdé kartáčky, protože zubní povlak má konzistenci asi jako rostlinné máslo. Všechny štětinky by navíc měly být stejně dlouhé – odborníci podle Marušanové nedoporučují různou délku vláken nebo třeba vlákna do X. Kartáček by také měl mít velké množství štětinek – nejmenší optimální počet je prý asi 1 500 vláken.
A jak má správně probíhat samotné čištění zubů? „Nejčastější chybou je, že kartáček přiložíte k zubu kolmo – to ale není správně, protože pak se k povrchu zubu nedostanou všechna vlákna. Správně by se měl kartáček přikládat zhruba pod úhlem 45 stupňů na rozhraní zubu a dásně. Doporučujeme jen krouživé nebo lehce vibrační pohyby – ale ne ve velkém rozsahu – aby to bylo víceméně v místě,“ uvedla Marušanová. Člověk si má v duchu napočítat do pěti a pak se přesunout na další zub. Na závěr je potom možné provést jeden stíravý pohyb směrem ke konci zubu, aby se odstranily všechny zbytky nečistot.
Prohlídka u zubaře
Zubní kartáček se ale v dutinné ústní nedostane všude, proto je nutné vyčistit i mezizubní prostory. „Je důležité vybrat správnou velikost mezizubního kartáčku – s tím nejlépe poradí odborník. Moc široký kartáček totiž drhne o sklovinu a moc malý zase neodstraní všechny nečistoty. Je možné také mezizubní kartáček kombinovat s dentální nití,“ dodává Marušanová. Po prvním použití mezizubního kartáčku mohou krvácet dásně, je nutné ho používat opatrně – pokud by krvácení neustávalo ani po několika dnech, tak je lepší nechat si dásně zkontrolovat.
Naopak není vůbec důležité, jakou člověk používá zubní pastu: „Já svým pacientům doporučuji jakoukoliv pastu, která jim chutná nebo kterou mají vyzkoušenou,“ uvedla Marušanová. Naprostá většina past s bělícím účinkem funguje tak, že ze zubů odstraní povrchové nečistoty, které mohou způsobit potraviny nebo nápoje. „Pokud třeba pijete hodně kávu nebo kouříte, tak odstraníte tyto nečistoty, ale barvu zubů jako takovou nezměníte. Navíc by se neměly používat každý den, protože obsahují abrazivní částice – mohlo by totiž dojít k poškození povrchu zubů.“
Zubní kaz není dědičný a další mýty
Kolem péče o zuby panuje stále mnoho mýtů. „Jedním z největších, se kterým za mnou chodí pacienti do ordinace, je dědičnost zubního kazu,“ uvedla Marušanová. U zubního kazu totiž hrají geny velmi zanedbatelnou roli – působí jen nepřímo, např. ovlivňují postavení zubů v ústní dutině. „Ale není to tak, že když rodiče a prarodiče mají spousty zubních kazů, tak je dítě musí mít taky. Zubní kaz je onemocnění, které způsobují zubní bakterie a povlak,“ upozorňuje viceprezidentka asociace dentálních hygienistek.
Dalším velkým mýtem je podle ní těhotenství: „Spousta maminek přijde a říká: každé těhotenství mě stálo dva zuby. Přitom při těhotenství dochází pouze ke zhoršování stavu, který tam už byl předtím.“ Spousta mýtů prý platí také kolem parodontitidy – většina pacientů má pocit, že nemoc patří k věku, že je to něco, co zkrátka časem přijde a nedá se s tím nic dělat.
Návštěva zubaře by měla být dárkem k prvním narozeninám dítěte
S péčí o zuby je nutné začít už u malých dětí - statistiky totiž ukazují, že má zubní kaz polovina pětiletých dětí. Informovanost rodičů se ale postupně zlepšuje - už v porodnici dostávají ženy pro dítě s očkovacím průkazem zubní průkaz. Dozvědí se i to, že by první návštěva u zubaře měla pro dítě být dárkem k prvním narozeninám. V té době nebývá potřeba žádného zákroku na chrupu, děti se tak seznámí s prostředím ordinace v klidu a bez nepříjemných zážitků, takže později budou chodit k zubaři beze strachu.
Poslední studie stomatologické kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy ale ukázala, že třetina předškolních a pětina školních dětí neabsolvuje každoročně preventivní stomatologickou prohlídku. V minulosti totiž byly zrušeny pravidelné skupinové prohlídky na školách.