Praha - Dlouhotrvající teplé počasí se začíná projevovat na kvalitě vody na většině přírodních koupališť v České republice. Za vše mohou stále se množící povlaky sinic. Na Orlíku, Slapech nebo v hostivařské nádrži byl během několika předchozích dní naměřen zvýšený výskyt nepříjemných bakterií, na luhačovické přehradě byl dokonce vyhlášen zákaz koupání. Do vody na Máchově jezeře nebo na Slapech by zase neměli chodit alergici a jedinci, které trápí ekzémy.
Návštěva některého z oblíbených koupališť však dokládá fakt, že lidé si s výstrahami hygieniků příliš hlavu nelámou. Zelená voda je prý od vodních radovánek nemůže odradit. „Všichni jsme na tom vyrůstali a taky nám nic nebylo, tak žádný problém,“ tvrdí návštěvnice jedné ze slapských pláží. Zdravotníci však varují před přílišnou lhostejností a vyzývají alespoň k důkladnější hygieně. „V tuto chvíli je voda nevhodná pro citlivé jedince nebo alergiky. Může to způsobovat ekzémy, takže když už tam někdo vstoupí a má takovéto problémy, tak potom osprchovat,“ nabádá Libuše Polanská z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.
Nejhorší situace je na moravských vodních nádržích. Brněnská přehrada je kvůli nadměrnému množství sinic dokonce vypuštěná a čistí se. Na Plumlově a v Luhačovicích, kde se koupat nesmí, prodělávají hlavně majitelé pláží a kempů. „Nevím, kde je vina, koho za to obviňovat, ale podívejte se, my, co jsme na tom závislí, jsme letos bez jediného návštěvníka,“ popisuje provozovatel pláže na Plumlovské přehradě Miloš Laznička.
Na Lipně jen pro otužilce
Mnohem čistší vodou se naopak může v těchto dnech honosit Lipenská přehrada. I zdejší koupání má však jeden háček - kvůli vyšší nadmořské výšce je voda ve srovnání s ostatními vltavskými nádržemi vždy o pár stupňů chladnější. O čistotu „jihočeského moře“ však dbají i okolní obce. Vynakládají nemalé prostředky na budování nových čistíren odpadních vod.
Hygienici zkoumají čistotu vody pravidelně, odběry provádějí většinou jednou týdně. Kvalita vody se totiž může měnit den ode dne. Záleží vždy na teplotě vzduchu, množství srážek nebo také na síle větru.
Sinice
Sinice představují bakteriální kmen, který se vyznačuje schopností fotosyntézy. Samotné buňky jsou modrozelené (název odvozen od výrazu „siný“, tedy modrý), s převažujícím zeleným barvivem chlorofylem. Jejich rozmnožování probíhá buněčným dělením. Vyskytují se nejčastěji ve vodním prostředí, ale také v půdě a jeskyních, dokážou přežít i v extrémních podmínkách, které panují na pouštích nebo v severských oblastech. Při přemnožení sinic a dalších fotosyntetizujících mikroorganismů vzniká na stojatých vodách jev zvaný „vodní květ“.
Sinice však mají pro člověka i pozitivní význam. Některé druhy jsou využívány ve farmaceutickém průmyslu jako zdroje pro výrobu vitaminových přípravků. Své uplatnění má také vysoký obsah bílkovin v siniční sušině.
