Praha - Před pražským rozhlasem se vzpomínalo na Pražské povstání. Při této příležitosti byla odhalena pamětní deska, která připomíná 81 dosud neznámých obránců rozhlasu, kteří v těchto místech před 70 lety padli. V rámci vzpomínek na konec války prezident Miloš Zeman na Pražském hradě vyzdvihl účastníky Pražského povstání i válečné veterány. Podotkl, že není rozdíl mezi tím, zda bojovali na východní, nebo západní frontě. Hrdinství je jen jedno, zdůraznil.
Ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) při slavnostní chvíli varoval před překrucováním dějin, konec války v květnu 1945 pro Čechy podle něj nemá jiný výklad než osvobození. „Vracíme se na místo, které v dějinách naší země za druhé světové války symbolizuje pozitivní zlom, na místo, které ztělesňuje osvobození, oproštění země a společnosti od totalitního zla, na místo, které je spojeno s řadou obětí a příběhů osobního hrdinství,“ ocenil účastníky povstání.
Při bojích o rozhlas mezi 5. a 9. květnem 1945 padlo na 170 lidí. Nová pamětní deska v budově ode dneška připomíná 81 obránců rozhlasu, na něž historici přišli až v poslední době. Celkem během Pražského povstání podle nového seznamu vydaného Vojenským historickým ústavem padlo nejméně 2898 lidí. Sobotka také připomněl, že Prahu tehdy pomáhali osvobodit také Francouzi, Holanďané, Belgičané, Bulhaři i tehdejší vojáci vedení generálem Vlasovem.
Zeman nerozlišuje hrdiny z východu nebo západu
Při slavnosti na Pražském hradě pozdravil prezident Miloš Zeman přítomné válečné veterány. Ocenil jejich nasazení i hrdinství. „Bojovali jste na západní i východní frontě a já se hluboce stydím za to, že bojovníci západní fronty byli v 50. letech perzekvováni a uvězněni. Země, která vězní své hrdiny, nemůže být zemí svobodnou ani demokratickou. Nerozlišuji mezi těmi, kdo bojovali na východě nebo na západě. Hrdinství je jen jedno,“ prohlásil.
Dobu Pražského povstání v květnu 1945 Zeman považuje za zvláštní, tehdy už se k Praze blížily spojenecké armády a konec války byl na dohled. „Lidé mohli spokojeně přežít, a přesto mnozí pražští občané a nejen oni nadřadili nad svůj klid a svoje pohodlí odvahu, odvahu jít na výzvu rozhlasu bojovat,“ ocenil bojovníky z května 1945 prezident.
Miloš Zeman ještě jednou promluvil o odkazu povstání proti nacismu a okupantům před večerním koncertem na Staroměstském náměstí. Připomněl, že druhá světová válka měla vyhlazovací charakter. Pokud by nacisté nebyli poraženi, po Židech by byli přišli na řadu Slované včetně Čechů. Prezident přitom míní, že tento odkaz nacismu nyní převzali islámští radikálové. „Měli bychom podnikat preventivní kroky proti tomuto zlu. My všichni jsme potenciální oběti islámských teroristů,“ zopakoval Zeman svá dřívější slova.
Historicky poprvé na Pražském hradě byly v rámci pietního aktu přineseny schrány s prstěmi. Jde o malé množství zeminy z různých bojišť a pietních míst druhé světové války. Příslušníci Hradní stráže přinesli půdu třeba z Terezína, Tobruku, Sokolova, Dukly nebo Dunkerqu. Zároveň s nimi nesli čtyři nejvýznamnější vojenské bojové prapory české armády.
Najděte 10 rozdílů: Praha v květnu 1945 a dnes
- Během Pražského povstání, které vypuklo 5. května 1945, podle nového seznamu vydaného Vojenským historickým ústavem padlo nejméně 2898 lidí, v celé zemi pak další tisíce.
V pražské katedrále svatého Víta vpodvečer sloužil arcibiskup Dominik Duka mši za lidi, kteří padli při bojích během Pražského povstání. Zúčastnil se jí prezident Zeman, politici, ale také vnučka legendárního generála americké armády George S. Pattona Helen Pattonová.
Vzpomínkové akce v den 70. výročí vypuknutí pražského povstání uzavřel videomapping na Staroměstském náměstí. Diváci mohli na historických domech zhlédnout umělecké ztvárnění průběhu bojů o Prahu a přečíst si jména obětí bojů o budovu Českého rozhlasu na Vinohradech a rozhlasových vysílač ve Strašnicích.
Podívejte se na poslední dny války v Praze (Fotografie Archivu hlavního města Prahy)
