Hradní stráž slaví sto let od svého vzniku. Výročí si připomněla slavnostním nástupem, koncertem nebo křtem poštovní známky. První jednotka, která střežila sídlo československého prezidenta, byla zřízena 7. prosince 1918. Bezprostředně po vzniku Československa střežili Pražský hrad sokolové, později je vystřídali legionáři.
Ve 14:00 začal na třetím hradním nádvoří hodinový slavnostní nástup. Zúčastnil se ho i prezident Miloš Zeman, který vystoupil s projevem a na žerď bojového praporu Hradní stráže byla zavěsil čestnou stuhu.
Hlava státu vojákům k výročí poblahopřála a připomněla dějiny Hradní stráže. „Jsou úzce spojeny s dějinami našeho státu, a to v dobrém a bohužel někdy i ve zlém,“ podotkl Miloš Zeman. Připomněl přitom, že příslušníci Hradní stráže neslouží pouze na Pražském hradě, ale například i v Afghánistánu. Zároveň se prezident v projevu vrátil k letošnímu 28. říjnu, kdy skupina lidí na nádvoří hlasitě kritizovala laureáty vyznamenání. Podle Zemana to bylo „asi třicet fašistických výtržníků“. V příštím roce podle něj utvoří Hradní stráž pro vyznamenané špalír.
Po prezidentově projevu předal velitel Hradní stráže Jiří Kývala za zvuků Dvořákova Slavnostního pochodu pamětní medaile čestným hostům, mimo jiné veteránovi druhé světové války Emilu Bočkovi. Ten předtím nastoupené vojáky také pozdravil a prezidentu republiky předal legionářský dar – symbol státnosti, československého lva.
Promluvil i náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše, který vzpomněl na předválečnou i porevoluční historii Hradní stráže, tradice, ke kterým se hlásí, a ujistil, že dnes jde o „kvalitně vycvičený, moderní a soběstačný vojenský útvar, za kterým stojí nezměrné úsilí a práce“. Hradní stráži popřál, „aby se rozvíjela, kvetla do krásy, zdobila Pražský hrad a každému návštěvníkovi vykouzlila úsměv na tváři“.
Vedle 450 příslušníků jubilujícího útvaru byli na třetím nádvoří při slavnostním nástupu také zástupci čestné stráže prezidenta Slovenské republiky a také sokolové a zástupci Československé obce legionářské. I ti totiž jsou s historií Hradní stráže úzce spjati.
Po únoru 1948 převzala úkoly Hradní stráže SNB
Založení Hradní stráže se váže k 7. prosinci 1918, kdy byla nařízením československého vrchního velitelství zřízena pro vojenskou ochranu Pražského hradu pěší setnina, která patřila do 28. pěšího pluku v Praze.
V počátcích jednotku tvořilo zhruba 170 mužů. Na ostraze Hradu se podíleli i členové Sokola z Hradčan, později českoslovenští legionáři z francouzské, italské a ruské fronty. Za druhé světové války byla stráž zrušena a její úkoly plnilo vládní vojsko. Poté byla Hradní stráž krátce obnovena v letech 1945 až 1948.
Po komunistickém převratu ale její úkoly převzal útvar Sboru národní bezpečnosti, stráž přišla o své výsadní postavení a stala se víceméně symbolickou jednotkou k plnění reprezentačních úkolů.
Tradice Hradní stráže byla znovuobnovena až po sametové revoluci v roce 1989, s nástupem prezidenta Václava Havla na Hrad. Z resortu ministerstva vnitra přešla stráž opět pod ministerstvo obrany, s přímou velitelskou podřízeností náčelníku Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Od roku 2004 se Hradní stráž po 50 letech stala opět profesionálním útvarem.
Hradní stráž tvoří 700 zaměstnanců, převážně vojáků
Hradní stráž je jednou ze tří složek českých ozbrojených sil, a to vedle armády a Vojenské kanceláře prezidenta republiky (VKPR). Podřízena je náčelníkovi hradní vojenské kanceláře. Tvoří ji přes 700 zaměstnanců, většinou vojáků, ale pracují v ní i civilní zaměstnanci.
Za úkol má nejen vnější ostrahu areálu Pražského hradu, ale i hlídání lánského zámku. Vojáci Hradní stráže se jako čestná stráž účastní i reprezentačních a protokolárních aktů, které souvisí s výkony pravomocí prezidenta, tedy třeba jmenování vlády či uvítání státních
návštěv.
