Proti opětovnému proplácení prvních tří dnů nemocenské se v pořadu Hyde park ČT24 vyslovil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Navrhovanou kompenzaci pro zaměstnavatele považuje za směšnou. Naopak další rozšíření takzvaných sick days mu nevadí.
Hospodářská komora je proti proplácení prvních dnů nemocenské. Sick days nevadí
V. Dlouhý v Hyde Parku ČT24: Komora odmítá zrušení karenční doby (zdroj: ČT24)
Téměř tři čtvrtiny firem nechce, aby se znovu proplácely první tři dny nemocenské, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Podle zaměstnavatelů to vede ke zneužívání systému. Před zrušením karenční doby byla podle nich nemocnost v Česku výrazně nad průměrem členských států EU i středoevropských zemí. Podnikatelé také tvrdí, že by jim vzrostly mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost.
Pokud by byla karenční doba zachována, zaměstnavatelé se nebrání vést diskusi o uzákonění indispozičního volna ze zdravotních důvodů (tzv. sick days). Pokud by stát podmínil zachování karenční lhůty uzákoněním sick days, 40 procent podnikatelů je ochotno nabídnout svým zaměstnancům tři dny a třetina podnikatelů jeden den volna. Odpovědi se pohybovaly od jednoho do pěti dnů.
Dlouhý řekl, že mnohé firmy už toto zdravotní volno nabízejí. Je to podle něj logické a sociálně přijatelnější, protože podnikatelé vědí o potřebách svých zaměstnanců, byť se to liší podle oborů.
- V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění podle výše výdělku. Započítává se jen určitá jeho část, za den to může být maximálně 892 korun.
Změnu zákoníku práce navrhla skupina senátorů v čele se Zdeňkem Škromachem (ČSSD). Usilují o zrušení karenční doby a pro zmírnění dopadů zaměstnavatelům nabízejí kompenzaci ve formě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu.
Tuto kompenzaci Dlouhý označil za směšnou. Podnikatelé podle něho hovoří o 0,5 procenta až 1 procentu. Škromach se ohradil proti slovu směšné, státní rozpočet by přišel podle něho o 2,5 až 3 miliardy korun. Uvítal však, že začala - pod tlakem - diskuse na toto téma. Doplnil, že nemocenskou dříve zneužívali nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, kteří při nedostatku zakázek posílali své pracovníky domů.
Průzkum potvrdil, že institut karenční doby, který byl na našem území zaveden prakticky už za dob Rakouska-Uherska, vede k větší odpovědnosti zaměstnance, snižuje fiktivní nemocnost a omezuje zneužívání systému. Znovuzavedením karenční lhůty se snížila nemocnost zaměstnanců u 67 procent zaměstnavatelů.
Vládní strany v koaliční dohodě uvedly, že obnoví vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. „ČSSD preferuje obnovení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, ale budeme hledat řešení, které bude průchodné v koalici a v parlamentu. Sick days jsou jednou z možných alternativ,“ řekl premiér Sobotka. Zástupci kabinetu, zaměstnavatelů a odborů se ale zatím neshodli.
Dlouhý řekl, že doktoři by museli nekompromisně posuzovat zdraví pacientů, aby se neschopenka nezneužívala, jako se tomu dříve dělo hlavně v menších městech. Protože však tento přístup nelze v Česku změnit, je pro zachování karenční doby. Je však ochoten diskutovat o dalších alternativách, jak vyjít zaměstnancům vstříc.
Neutrální vztah k otcovské dovolené
Na téma možného zavedení otcovské dovolené Dlouhý řekl, že někteří členové vedení Hospodářské komory k ní mají rezervovaný vztah. „Já však nechci hrát tuto bitvu tvrdě“. Pokud by byla schválena, přiklonil by se k variantě 4 dnů. Zároveň však varoval před dalšími nápady, které vycházejí z ministerstva práce a sociálních věci.
K otázce zaměstnávání migrantů - žadatelů o azyl, připomněl prosincový průzkum, podle kterého by tuzemské firmy přijaly až dva tisíce lidí. Od té doby se číslo nezměnilo, migranti tu formálně nejsou, řekl. Zdůraznil, že je znechucen neschopností Evropy problém migrace řešit. Nyní převládá obava tuzemských firem z migrační vlny a rezervovanost k migrantům, kteří přicházejí z tak odlišných oblastí. K německým výzkumům o jejich rekvalifikovatelnosti se nechtěl prezident Hospodářské komory vyjadřovat, protože se týkají velké země v jiné situaci než je Česko.
Uvedl také, že členské firmy komory dosud nezačaly vybírat do založeného fondu na rekvalifikaci migrantů, protože k tomu zatím nebyl žádný důvod. Dlouhý se však domnívá, že migranti dříve nebo později přijdou a měli bychom se na to připravit.
- V Českých drahách (15 tisíc osob) mají zaměstnanci podle charakteru profese delší dovolenou na zotavenou až o 2 týdny. V některých případech firma poskytuje i kondiční ozdravné pobyty, spoléhá také na pravidelné zdravotní prohlídky.
- Třinecké železárny (7 100 pracovníků) mají systém preventivních prohlídek a nabízejí také různé benefity pro zlepšení kondice (plavání, rekondiční pobyty atd.). Na zavedení 5 dnů zdravotního volna nemá firma jednoznačný názor, o tématu se v ní diskutuje.
- Koncern Agrofert, který patří ministru financí Andreji Babišovi, zaměstnává dohromady přibližně 34 tisíc pracovníků. Sdružuje přes 200 různých firem z mnoha oborů a v každé firmě se situace ohledně zdravotních benefitů liší.
- Společnost Lidl (6 600 zaměstnanců) nabízí svým pracovníkům například očkování proti chřipce. Poskytuje také program sabbatical, kdy má každý zaměstnanec po pěti odpracovaných letech ve skupině Schwarz nárok na neplacené volno v délce 1 až 3 měsíce se zárukou návratu na svou současnou pozici. Firma zároveň připravuje pro zaměstnance několik nových opatření.
- Společnost Siemens (v Česku přes 9 tisíc pracovníků) proplácí v případě pracovní neschopnosti v kalendářním roce první tři pracovní dny jejího trvání. Zaměstnanci jsou tyto dny hrazeny do výše jeho ušlého výdělku. Zaměstnanci také mohou využít práce z domova, pokud se necítí dobře. Firma se u nich snaží podporovat vědomí, aby své zdravotní komplikace nepodceňovali.
- Škoda Auto (celosvětově zaměstnává 25 900 pracovníků) poskytuje zaměstnancům různé služby a benefity z oblasti péče o zdraví. Loni získala titul Podnik podporující zdraví. Ocenění platí pro následující tři roky. Auditorský tým složený ze zástupců ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a krajské hygienické stanice provedl audit preventivních zdravotních služeb, jež jsou zaměstnancům poskytovány nad rámec zákonných požadavků.