Praha - V Česku loni přibylo nejvíc pacientů s virem HIV: bylo jich 235, z toho 24 žen. Ačkoliv nemocných přibývá, jejich stigmatizace se nemění. „S případy diskriminace HIV pozitivních v zaměstnání se bohužel setkáváme často,“ upozornil právník projektu HIV práce Jakub Tomšej. HIV pozitivní lidé sice nemají povinnost svoji diagnózu v práci hlásit, pokud se ale zaměstnavatel diagnózu dozví, právě tato nemoc vzbuzuje silné negativní emoce.
Na to, že se HIV pozitivní lidé v práci musejí potýkat s diskriminací, upozorňuje Česká společnost AIDS pomoc. Pokud podle zkušeností instituce nakažený člověk přijde o místo, předsudky okolí mu brání najít jiné. Kvůli tomu se nakažení lidé v těžké životní situaci dostávají ještě do finanční tísně.
Česká společnost AIDS pomoc proto nově rozjela rozsáhlé poradenství pro obě strany. Jakékoliv pochybnosti konzultují na speciálních internetových stránkách i na bezplatné telefonní lince. „Zrovna nedávno jsem měla telefonát, kdy volala ředitelka organizace: “Zjistili jsme, že máme HIV pozitivního zaměstnance, já teď nevím, jak to mám dělat, jak to řešit?" popsala sociální pracovnice Alena Špaková.
HIV jako příčina výpovědi: pouze u armády a policie
„Ve většině důvodů se výpovědi dávají ze zástupných důvodů, jako je nadbytečnost a podobně,“ popisuje Tomšej. Přímo HIV pozitivita totiž může představovat důvod pouze ve zvláštních případech, což je třeba práce u policie nebo v armádě.
V případě policistů rozhoduje podle mluvčí prezidia Ivany Ježkové také konkrétní zařazení v rámci bezpečnostních složek. O propuštění nemocného člověka může rozhodnout podle českých předpisů posudkový lékař.
Nákaza je možná jen při přímém kontaktu tělních tekutin
Mezi lidmi stále převládá strach, že HIV pozitivní policista nebo hasič může být třeba při bouračce víc nebezpečný než užitečný. Co kdyby se při zásahu poranil a pacienta nakazil? Lékaři ale zdůrazňují, že nákaza je možná jen při přímém kontaktu tělních tekutin.
- „Já to považuji za absurdní, nevidím žádné povolání, kde by HIV pozitivní člověk, který navíc je dobře léčen a má nulovou virovou nálož, nemohl působit,“ myslí si lékař z AIDS centra při FN Bulovka Ladislav Machala.
Max Blanc ztratil právě kvůli osudové diagnóze své místo, přestože trval na tom, že se cítí dobře a policejní práci by zvládl. Nyní se domáhá prolomení předpisů u soudu. Odvolává se i na případ HIV pozitivního kolegy z Polska, který spor o svoje právo na práci u policejního sboru vyhrál. „V Berlíně slouží 35 HIV pozitivních policistů v přímém výkonu služby, problém to u nich není,“ dodává Max Blanc.
Chybí osvěta, lidé se přestali bát
Infekci virem HIV sice nelze vyléčit ani dnes, nicméně výsledky léčby jsou oproti osmdesátým létům, kdy byl virus objeven, mnohem lepší. Výsledky dnešní kombinované terapie, spočívající v aplikaci kombinace léků působících na vir různým způsobem, dovolují významně omezit dopad infekce na zdravotní stav nakažených a zlepšit kvalitu a prodloužit délku jejich života.
S většími možnostmi léčby ale podle manažerky Národního programu HIV/AIDS v ČR Džamily Stehlíkové u lidí klesá obezřetnost, menší je i důraz na prevenci. „Lidé se už nemoci tolik nebojí a chovají se rizikověji. Vnímají AIDS jako cukrovku, vidí možnost léčení, a proto nemoc neberou tak vážně,“ tvrdí. Selhání prevence Stehlíková vysvětluje snížením financí, které stát na prevenci dostává. „Ještě před pěti, šesti lety se na prevenci dávalo pět procent toho, co se dávalo na léčbu. Nyní to je necelé procento a tento poměr je velmi nízký. Ideálně by to mělo být pět až deset procent. Jinak hrozí, že se epidemie dostane mimo naši kontrolu,“ dodává.
Počet nakažených virem HIV přesáhl v Česku dva tisíce
Celkový počet pacientů s virem HIV v České republice přesáhl loni v červenci dvoutisícovou hranici, nemoc AIDS propukla asi u 400 lidí, z nichž zhruba 200 zemřelo. Případy AIDS v České republice se evidují od poloviny osmdesátých let - za poslední čtvrtstoletí nakažených výrazně přibylo. Jen za posledních deset let se počet HIV pozitivních žijících na českém území zvýšil ze zhruba 400 na více než dva tisíce a tento počet roste i nadále.
Světová zdravotnická organizace v současnosti odhaduje počet lidí nakažených virem HIV celosvětově na více než 35 milionů, přičemž toto číslo se s každým rokem zvyšuje o další milion. Nejhůře je zasažena Afrika, v některých převážně subsaharských státech dosahuje podíl nakažené populace až čtvrtiny všech obyvatel země. Silně postižené jsou rovněž některé asijské státy, především Indie. Mezi půl milionem a milionem lidí s diagnózou AIDS se dá objevit i v Číně, Rusku nebo Brazílii. Zdaleka ovšem nejde o problém pouze rozvojových zemí. Více než milion nakažených se totiž dá najít i ve Spojených státech, které tak mají několikanásobně vyšší podíl nemocných než například Čína.
Nepela - první známý sportovec, kterého skolil virus HIV
Život nejúspěšnějšího sportovce Slovenska ve 20. století, Ondreje Nepely, ukončily 2. února 1989 následky nákazy virem HIV. Nepela, olympijský vítěz v krasobruslení v roce 1972, zemřel v mannheimské nemocnici ve věku 38 let. Homosexuálně orientovaný Nepela se stal prvním známým sportovcem, kterého skolil virus HIV. Byl nejúspěšnějším československým krasobruslařem historie, olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa.
HIV - human immunodeficiency virus - vir lidského immunodeficitu - je virus způsobující onemocnění AIDS. Virus HIV napadá určitou skupinu bílých krvinek a tím i imunitní systém, který oslabuje do té míry, že se organismus nedokáže bránit nejrůznějším nemocem a infekcím.
AIDS - acquired immunodeficiency syndrom - syndrom získaného immunodeficitu - je konečným stavem, kdy je obranyschopnost člověka s HIV snížena tolik, že se tělo nedokáže bránit různým onemocněním. Syndrom znamená, že AIDS není jedno onemocnění, ale soubor nemocí a příznaků, které jsou způsobeny poškozeným imunitním systémem.
