Praha – Pražské květnové povstání v roce 1945 bylo největší ozbrojenou vzpourou českého národa v protektorátu Čechy a Morava. Ani po sedmdesáti letech se ale nepodařilo dohledat totožnost víc než tří stovek jeho obětí. O identifikaci se snaží skupina vojenských historiků. Seznamy zatím obsahují jména tří tisíc lidí, kteří padli během povstání v hlavním městě, kde nacisté bojovali do poslední chvíle.
Historici hledají totožnost neznámých padlých z květnového povstání
Osmého května zahynul při obraně Velké Chuchle také Josef Beneš, jehož jednotka bránila Němcům dostat se do metropole. Nacisté tehdy útočili od Zbraslavi přes Lahovický most. Po 70 letech Benešovu tvář poznal v reportáži České televize jeho synovec Jan Popelka z Brna, odkud Beneš původně pocházel. Popelka má doma dodnes schované jeho parte. „Pro mě je stěžejním bodem to, že se v rodině našel člověk, který se v pětačtyřicátém roce sebral, měl v sobě tolik odvahy a šel na ty barikády,“ říká Popelka.
Stovky padlých z povstání ale stále nemají jméno. Po Praze je několik desítek pomníčků, které připomínají neznámé padlé bojovníky – i jejich totožnost chtějí historici dohledat. Některá bílá místa se ale daří zaplňovat a stále se objevují nové památky a vzpomínky. Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu například poznamenal, že se jim nedávno ozvala paní, která upozornila, že na pomníku na Hanspaulce je uvedena její maminka, ale že tam správně má být její sestra.
Vojenští historici pátrají po totožnosti květnových obětí (zdroj: ČT24)