Praha - Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych připustil, že zákon k přímé volbě prezidenta umožňuje dva výklady. Za použitou metodou si ale podle svých slov zatím stojí. Zda se chybné podpisy kandidátů měly před závěrečným porovnáním sčítat, či zprůměrovat, bude zřejmě řešit Nejvyšší správní soud. Podle Henycha je ministerstvo připraveno vyslechnout verdikt soudců a v případě rozporu kandidáty s dostatečným počtem hlasů vpustit do další volby. Zároveň ale dodává, že metodu přepočtu ministerstvo avizovalo dlouho dopředu.
Ministerstvo prověřovalo u každého kandidáta dva vzorky čítající 8 500 podpisů, které vybralo namátkově pomocí počítače. Procentuální podíl chybných dat z obou vzorků sečetlo a výsledek pak odečetlo od celkového počtu petentů. Uvedená metoda a její zákonný výklad se staly nejprobíranější matematickou rovnicí mezi právníky. „Může to být jeden z výkladů. Nevím, proč se z toho dělá takový problém. Jestliže my máme jeden výklad, a existuje tady jiný, já ho nezpochybňuji. Tak zákon přece přímo předpokládá s tím, že v případě nějakého sporu bude situaci řešit Nejvyšší správní soud,“ zmínil Henych v Událostech, komentářích.
Zástupce ministerstva nicméně namítl, že o tom, jak budou úředníci v přepočtu hlasů postupovat, mluvili dlouho dopředu. Žádnou kritiku si prý ale dodnes nevyslechli. „My toto stanovisko říkáme dva měsíce, takže kdyby vznikla nějaká pochybnost, samozřejmě bychom o ní okamžitě diskutovali,“ dodal Henych.
Podle ministerstva vnitra splnilo podmínky jen 8 kandidátů. Jana Bobošíková, Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý podle úřadu nezískali 50 000 platných podpisů. Vnitro je kritizováno za to, že procentuální chybné hlasy mělo místo sčítání zprůměrovat. Mohlo se tak stát, že kandidáti přišli neprávem o více hlasů. Například Bobošíková by se v případě opětovného přepočtu dostala nad limit 50 000 platných podpisů. Odborníci upozorňují, že výklad zákona je nejasný a řešit ho pravděpodobně bude Nejvyšší správní soud. Dlouhý už odpoledne avizoval, že kvůli použité matematické metodě sčítání u soudu napadne.
Václav Henych, odbor všeobecné správy MV:
„Pokud existují dva možné výklady, tak tady máme regulérní postup, jak tyto věci napravit. Já v tomhle nevidím drama. Opravdu počkáme, jakým způsobem to bude vykládat NSS. Pokud rozhodne v daných termínech, tak se stane jenom to, že osoby, které splní podmínky, zařadíme do dalšího postupu.“
Jan Kysela, ústavní právník:
„Ve chvíli, kdy NSS sezná, že existovaly dvě metody, jak ten zákon vyložit, tak si jednu z nich vybere. Pravděpodobně se bude řídit interpretační zásadou, která se dá označit jako in favorem pro libertati, tedy vykládat zákon tak, aby to odpovídalo realizaci nějakého základního práva svobody, v tomto případě asi základního právo kandidáta kandidovat - tedy pokud existují dva možné výklady, vyberu si ten, který kandidátovi svědčí.“
Odmítnutí kandidáti se k NSS mohou odvolat do 28. listopadu, soud musí rozhodnout do 13. prosince. „Chtěl bych odmítnout to, že jde o chybu – ať už vědomou, nebo nevědomou. Je to podle našeho názoru jeden z možných výkladů prováděcího zákona o přímé volbě prezidenta. V tom ustanovení nemáte explicitně napsáno, zda má být proveden součet, nebo průměr,“ namítl mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.
Nastalé pochyby kolem přepočítávání chybných hlasů lze ukázat na jednoduchém případě. Pokud u kandidáta v prvním kole vzorek ukáže 4procentní chybovost a ve druhém kole je nalezeno 6 procent chybných podpisů – metodou ministerstva, tedy prostým procentuálním součtem, by chybovost byla 10 procent. Vnitro ale podle mnohých právních expertů mělo procenta z obou kol zprůměrovat. V našem případě by se tak kandidátovi odečítalo 5 procent.
Ústavní soud by mohl celou volbu odsunout na neurčito
Pokud by některý z vyřazených kandidátů neuspěl u Nejvyššího správního soudu, může se obrátit také na Ústavní soud. Ten ale na rozdíl od NSS na své rozhodnutí nemá žádnou lhůtu a termín konání prezidentské volby by mohl odložit. „Věřím, že pokud se budou někteří neúspěšní kandidáti odvolávat, budou soudy při svém rozhodování zohledňovat již určený lednový termín prezidentské volby,“ uvedl předseda vlády.
Mnozí politologové se shodují na tom, že zákon o přímé volbě není kvalitní. Podle Vladimíry Dvořákové z Vysoké školy ekonomické v Praze i to, že jsou vůbec nejistoty, jak se mají chybné údaje v podpisových arších počítat, svědčí o způsobu, jakým se zákon o přímé volbě přijímal. „Svědčí to o stavu společnosti, že se takhle závažná věc stala otázkou politických hrátek,“ uvedla Dvořáková. Zákonodárci podle ní při tvorbě normy nezohlednili celou řadu odborných a politických názorů a výsledkem je „šlendrián“.
Také politolog Petr Jüptner z Univerzity Karlovy je přesvědčen, že obtíže s přímou volbou prezidenta vypovídají o obecně nízké schopnosti státního aparátu připravovat podobné změny kvalitně. Zákonodárce viní z nekvalitní přípravy zákona i Zdeněk Zbořil z Ústavu politologie Filozofické fakulty UK.
