Praha - Pokud lékaři 1. března skutečně nepřijdou do práce, bude ČR na takový stav připravená. Podle premiéra Petra Nečase ale vláda stále preferuje dohodu a bude s lékaři dál jednat. Sejde se ale i s řediteli fakultních nemocnic a s kraji. Od nich očekává, že jí nyní předloží plány, jak chtějí péči v nemocnicích zajistit. Pokud to bude nutné, měla by jim pomoct armáda. Provoz nemocnic v takzvaném prázdninovém režimu, kdy běží na 50 procent, lze podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera udržet přibližně dva měsíce. Předpokládá ale, že ne všichni lékaři nakonec skutečně výpověď dodrží. Ministr to uvedl po dnešním jednání členů bezpečnostní rady státu s hejtmany krajů. Vláda bude o situaci dál jednat zítra. Bezpečnostní rada státu se znovu sejde v pondělí.
Šéf asociace krajů Michal Hašek (ČSSD) po jednání řekl, že každé řešení bude dražší než dohoda s lékaři. Vláda by se proto s nimi měla snažit dohodnout. Lékaře ale zároveň vyzval ke stažení výpovědí a slíbil, že kraje dají svou část ze dvou miliard korun od pojišťoven na mzdy zdravotníků. Zdůraznil, že hejtmani mají pochopení pro oprávněné požadavky lékařů: „Podporujeme jejich systémové požadavky, ale velmi apelujeme, změňte formu protestu, stáhněte výpovědi… a plňte své životní poslání a zachraňujte naše zdraví i životy.“
Podle premiéra ale kabinet předložil za daných rozpočtových okolností velkorysou nabídku. Zopakoval, že začínajícímu lékaři by se měl plat zvednout o pět tisíc korun měsíčně, atestovanému o osm tisíc. Jde ale o navýšení odměn, tedy mimotarifní části. Hejtmani proto dnes navrhli vznik jednotné tarifní tabulky pro lékaře ve státních, městských a krajských nemocnicích, kterou by převzaly také akciovky. Podle Haška by na její tvorbu stačily dva týdny a situace by se tím zklidnila.
Armáda by mohla poskytnout například sanitky a vrtulníky
„Krizový scénář si nikdo z nás nepřál, nikdo z nás po něm nevolá, nicméně Česká republika na něj bude připravena,“ uvedl premiér. Kraje mají nyní předložit plány, jak chtějí po 1. březnu postupovat. Vláda od nich požaduje i specifikaci konkrétní péče, kterou nebudou schopny zajistit. Ministerstvo navíc zítra rozešle hejtmanům dotazník, aby mělo potřebné informace pro případnou koordinaci krizové situace. Nečase s Hegerem čeká ještě jednání s ministrem obrany. Armáda by mohla nemocnicím poskytnout například sanitky a vrtulníky. Proběhne i jednání s Asociacemi záchranných a svazem dopravních služeb ve zdravotnictví.
Leoš Heger:
„Předpokládáme, že ne všichni lékaři, kteří dnes deklarují, že se do nemocnic nevrátí, tento postoj dodrží. Máme signály, že někteří se chystají těsně před ukončením únorového období výpověď stáhnout. Není pochyb o tom, že celá řada lékařů nemá žádnou alternativu.“
Zítra se Heger sejde i s řediteli fakultních nemocnic. Pokud se vláda s odbory nedohodne, nemocnice podle pokynů od konce února přestanou přijímat pacienty na objednané, neakutní zákroky. Uvolněné kapacity pak soustředí na poskytnutí akutní péče. Některé nemocnice se budou muset dokonce sloučit. Přesun lékařů z jednoho zařízení do druhého je ale možný pouze s jejich souhlasem. „Je možno očekávat, že část zaměstnanců z nefunkčních nemocnic by takovou nabídku přijala,“ dodal ministr s tím, že si velmi váží všech zdravotníků, kteří v nemocnicích zůstali a čelí velkému tlaku někdy až na hranici šikanování: „Také nejsou spokojeni se svými poměry, ale zůstávají.“ Nemalou roli budou hrát také zdravotní pojišťovny, se kterými se dojednává potřeba operativně přesouvat finanční zdroje tam, kde budou zapotřebí.
Postoj ministra Hegera dnes podpořil i prezident Václav Klaus: „Já velmi podporuji ministra zdravotnictví. Hovořil jsem s ním telefonicky včera delší dobu a myslím, že dále ustupovat není možné. Prostě občané České republiky si to nepřejí.“ Další jednání na úrovni ministerstva a odborů jsou ale nyní na mrtvém bodě. Lékaři pořád chtějí o půl miliardy víc, než jim vláda nabízí. Bez garancí, že peníze opravdu dostanou, navíc výpovědi nestáhnou. Odboráři chtějí před další schůzkou i nový mandát od členské základny, mluví se i o úplně nových vyjednavačích. Ministr Heger i tak dal příkaz ředitelům nemocnic, aby od března platy lékařům zvýšili.
Lékařům v Plzni nejde jen o peníze, nabídku na přidání odmítli
Jaroslava Kunová:
„Já už vlastně nevím, co chtějí. Nerozumím tomu. Na posledním jednání Lékařský odborový klub požadoval částky, které jsem jim teď navrhla.“
Některé nemocnice se rozhodly, že lékařům přidají samy. Ředitelka Fakulní nemocnice v Plzni Jaroslava Kunová doktorům nabídla, že jim k platům přidá osm, deset a dvanáct tisíc, které požadovali. Výměnou chtěla, aby stáhli výpovědi. Lékaři ale nabídku odmítli. „Nabídky si velice vážíme, ale nepřistoupíme na ni a výpovědi nestahujeme. Doufáme však, že tato nabídka bude impulzem pro další jednání na celostátní úrovni,“ uvedl jeden z organizátorů akce v nemocnici Jiří Náhlovský. Kuhnová lékařům podle svých slov nerozumí. Náhlovský krok odůvodnil tím, že jim nejde jen o peníze: „Naším cílem je především pomoci celému zdravotnictví.“
Přidat chce lékařům i nemocnice s poliklinikou v České Lípě. Slíbila jim zvýšení základních platů o 5 až 8000 korun v závislosti na délce praxe a dosaženém vzdělání. Vedení nemocnice zároveň lékaře požádalo, aby stáhli své výpovědi.
KSČM: Vinu nese řada minulých vlád, ale i ta současná
Pavel Kováčik:
„Běhal mi mráz po zádech při sdělení, že se budou odkládat plánované operace, že v případě potřeby se na Vysočině ze čtyř nemocnic zbývající lékaři sestěhují do jedné.“
Podle komunistů je třeba rychle řešit situaci ve zdravotnictví jednáním všech zúčastněných stran u kulatého stolu. Šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik dodal, že je potřeba řešit především příčiny, které k nynější „revoltě lékařů“ vedly. Nynější situace je podle komunistů prvním příznakem zhoršení dostupnosti zdravotní péče, hluboké krize, ve které se už roky české zdravotnictví potácí. Svou vinu na tomto stavu nese podle Kováčika řada minulých vlád, ale i vláda současná.
Své výpovědi už stáhly zpět desítky lékařů. Například 13 z pražského Motola a sedm z nemocnice Na Bulovce. K 1. březnu se tam původně chystalo odejít přes 180 doktorů. Nemocnice se proto rozhodla, že přijme zpět všechny zdravotníky, kteří svou výpověď stáhnou do 11. února. Podle průzkumu společnosti GfK Czech ale souhlasí s odboráři už jen necelá třetina občanů, 48 procent zaujímá záporné stanovisko. Petici na webu proti kapitulantství před nátlakem lékařských odborů podepsalo dvacet tři tisíc lidí. Petici SOS zdravotnictví požadující „narovnání disproporce mezi materiálovými a mzdovými výdaji českého zdravotnictví“ pak přes třicet tisíc lidí.
