Exministr Obzina by šel za akci Norbert do vězení, kdyby žil

Praha - Předlistopadový federální ministr vnitra Jaromír Obzina podle policie spáchal trestný čin v souvislosti s akcí Norbert. V jejím rámci měly represivní složky komunistické ČSSR při vyhlášení branné pohotovosti izolovat lidi, kteří podle tehdejšího režimu ohrožovali vnitřní pořádek a bezpečnost státu. Policie by Obzinu obvinila ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, avšak vzhledem k tomu, že v lednu 2003 zemřel, byl případ podle mluvčí státního zastupitelství Štěpánky Zenklové odložen. Pokud by byl Obzina nyní stíhán a odsouzen, hrozil by mu až desetiletý trest.

Obzinovými skutky se v souvislosti s akcí Norbert zabýval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). „Bylo to odloženo z toho důvodu, že trestní stíhání je nepřípustné, protože prověřovaná osoba zemřela. Právní moci rozhodnutí nabylo loni v listopadu,“ uvedla Zenklová. Obzina podle mluvčí vydal v roce 1977 jako federální ministr vnitra v rámci akce Norbert směrnici „pro provádění zajištění osob ohrožujících vnitřní pořádek a bezpečnost státu“. Další směrnici pro evidenci těchto lidí vydal o rok později.

Mluvčí státního zastupitelství Štěpánka Zenklová:

„Obě směrnice vydal bez zákonného oprávnění a umožnil tím sestavování a aktualizování rozsáhlých personálních seznamů československých občanů, včetně jejich kategorizace nebezpečnosti. A stanovil opatření k jejich budoucím omezením, případně zbavením osobní svobody, a tím porušil jejich práva daná i tehdejším zněním ústavy.“

Odhaduje se, že akce Norbert se v roce 1989 týkala asi 9 000 lidí. Norbert byl krycí název akce federálního ministerstva vnitra a označoval jeden z jeho operačně-bezpečnostních úkolů.

Bývalý ministr vnitra Jaromír Obzina:

Zahájil svou politickou dráhu v roce 1947 jako okresní tajemník komunistické strany v Chrudimi. Na začátku sedmdesátých let vedl oddělení školství a vědy tehdejšího Ústředního výboru KSČ, v roce 1973 na příštích deset let stanul v čele federálního ministerstva vnitra. V letech 1973 až 1990 byl poslancem Federálního shromáždění. Svou předlistopadovou kariéru zakončil jako místopředseda federální vlády v prosinci 1989, ve vládě byl pověřen vedením ministerstva vnitra a později komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Na seznamy lidí, které by akce Norbert postihla, se měli dostat ti, kteří svým jednáním nebo postoji mohli ohrozit obranyschopnost republiky a veřejný pořádek. Také mělo jít o lidi, kteří se opakovaně dopustili úmyslného kriminálního činu.

Pamětníci hovoří o tom, že akce měla být zaměřena proti lidem nepohodlným tehdejšímu režimu. Širší výběr „nepřátelských osob“ pro akci prováděli pracovníci výkonných útvarů Státní bezpečnosti (StB) a Veřejné bezpečnosti (VB). „Nepřátelské osoby“ měly být v rámci akce Norbert rozděleny do dvou skupin - jedna měla putovat do nápravně výchovných ústavů, druhou mělo čekat pracovní nasazení. Podle některých názorů se uvažovalo i o fyzické likvidaci těchto lidí.