Duka: Papeže chápu a oceňuji jeho odvahu odejít

Praha - Přestože považuje kardinál Dominik Duka rozhodnutí současného papeže za neobvyklé, zároveň ho chápe a oceňuje i jeho odvahu z úřadu odstoupit, pokud nemůže naplno vykonávat všechny své povinnosti. „Benedikt XVI. několikrát zdůraznil, že v okamžiku, kdy zjistí, že nemá dostatek sil, odstoupí,“ uvedl Duka. „Chápu, že člověk po osmdesáti letech nemá takový zdravotní stav,“ dodal. Zároveň současnému papeži poděkoval za jeho zájem o Českou republiku a vyjádřil i přání, aby v budoucnosti pokračovaly dobré vztahy české církve s Vatikánem.

Dominik Duka se zúčastní i konkláve, které zvolí příští hlavu katolické církve. „Jako budoucí volitel nemohu o volbě mluvit,“ vysvětlil Duka, proč nemůže vyjádřit své preference. Zároveň stejně jako mnozí další představitelé církve připustil, že by mohlo dojít k výraznějším změnám a nový papež by mohl pocházet z některé z mimoevropských zemí, například z Asie nebo Afriky. „Končí období velkého rozvoje církve po druhém vatikánském koncilu. Za posledních 50 let přestala být katolická církev církví hlavně evropskou,“ myslí si Duka. Velký rozvoj zaznamenala církev hlavně v afrických zemích, ale i v Asii. Jak to ovlivní volbu papeže, je ale podle Duky složité předpovědět. „Uvidíme, co to znamená pro samotnou volbu,“ komentoval situaci kardinál.

Nový papež by měl být zvolen do Velikonoc

Zcela jisté zatím není ani to, kdy se konkláve bude konat. „Počítá se, že se uskuteční tak, aby na velikonoce byl už nový papež,“ myslí si Duka. Zároveň se ale volba nemůže konat předtím, než současný papež odstoupí. V úvahu tedy nepřipadá únor a jedinou možností pro konání konkláve před Velikonocemi tak zůstává březen.

Dominik Duka:

„Pochopme, že je to úřad, který vykonává papež, poměrně velmi náročný jak na čas, tak na jazykovou výbavu, no a tedy i na ten zdravotní systém, který přeci jenom člověk po 80 letech nemá už v takové míře, jako je tomu o nějaké to desetiletí, když je mladší.“

Duka, který se o papežově kroku dozvěděl dnes, se také zmínil o přání pontifika navštívit Velehrad v letošním roce jubilea příchodu Cyrila a Metoděje, i když podle něj ještě nebylo definitivně rozhodnuto, zda se opravdu uskuteční. Řekl také, že si přeje, aby na takovou návštěvu přijel nový papež. „Musíme to tak jako ponechat trošku pánu Bohu a budou-li se za to lidé modlit a přimlouvat, tak ono se to třeba podaří.“

Kardinál Vlk: Bylo vidět, že papežovi ubývají síly

Značný úbytek sil odstupujícího papeže Benedikta XVI. pozoroval v poslední době také pražský kardinál Miloslav Vlk. „Dnešní papežovo rozhodnutí mě nepřekvapilo, znám ho delší dobu, a když jsme se sešli naposled, překvapil mě jeho vzhled. Byl velmi hubený a zdálo se, že nestojí pevně na nohou,“ řekl kardinál, který s Dominikem Dukou souhlasí v tom, že papežův krok je výjimečný a je třeba ho respektovat a obdivovat jeho odvahu.

Papež Benedikt XVI. oznámil, že opustí svůj úřad večer 28. února. V prohlášení vysvětlil, že dospěl k přesvědčení, že z důvodu stáří již nemá dost sil na dobré vykonávání své funkce. Demise papeže je druhou v historii římskokatolické církve a první po téměř 600 letech.

Dominik Duka (*1943, kardinálem jmenován dne 6. ledna 2012) – v roce 1968 vstoupil mezi dominikány, vysvěcen byl v červnu 1970. Jako kněz mohl působit jen pět let, poté přišel o státní souhlas a dalších 15 let pracoval ve Škodě Plzeň. I nadále se ale věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn. V roce 1986 se stal provinciálem dominikánského řádu a v této funkci působil až do roku 1998, kdy vystřídal Karla Otčenáška v úřadu královéhradeckého biskupa. V únoru 2010 byl jmenován pražským arcibiskupem, úřadu se ujal o dva měsíce později. Kardinálem Duku jmenoval papež Benedikt XVI. v lednu 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Cenu Paměti národa získaly osobnosti z Česka, Slovenska i Ukrajiny

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Student Lagner po 17. listopadu pomáhal organizovat stávku

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.
před 6 hhodinami

„Česko není na prodej.“ Demonstrace mířila proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Statisíce lidí hovořily jedním hlasem, vzpomíná britský historik na listopad 1989

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.
před 9 hhodinami

Sametoví pamětníci umístili ukrajinské vlajky u Okamurova domu, šéf sněmovny to kritizuje

Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) rozvěsila skupina Sametoví pamětníci ukrajinské vlajky. Ty jsou také namalované či nasprejované i na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Okamura po svém nedávném zvolení do čela sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Okamura čin Sametových pamětníků kritizoval.
před 9 hhodinami

Pavel: Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, ANO by mělo nabídnout jiného kandidáta

Pokud by šéf hnutí ANO Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu, řekl na Národní třídě Radiožurnálu prezident Petr Pavel. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí nabídlo jiného kandidáta. Pokud by Babiš v okamžiku jmenování premiérem vlastnil Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Místopředseda ANO Karel Havlíček sdělil, že Babiš je jediným kandidátem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Svoboda bez odpovědnosti nedává smysl, řekl Pavel na Národní třídě

Sametovou revoluci si připomínají i politici, kteří již od rána přicházeli na Národní třídu. Prezident Petr Pavel na místě zdůraznil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl. Zášť a zloba podle něho bohužel nepominuly ani 36 let po listopadu 1989. Na Národní třídu dorazily třeba i špičky hnutí ANO v čele se šéfem hnutí Andrejem Babišem, premiér v demisi Petr Fiala (ODS) či zástupci STAN, KDU-ČSL, Pirátů nebo Motoristů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...