Praha - Nové okolnosti střelby v babické škole na komunistické funkcionáře a následné brutální represe z 50. let ukazuje nový televizní dokument. Pořad Mlynáři od Babic přináší výpovědi pamětníků a svědků, kteří o této události zatím nemluvili. Dodnes přitom není zcela jasné, kdo na koho střílel. Na místě zůstali tři mrtví. Spoluautor nového dokumentu Luděk Navara se domnívá, že k přestřelce došlo nešťastnou shodou okolností. Česká televize dokument, jehož námětem je stejnojmenná kniha autorů Luďka Navary a Miroslava Kasáčka, uvede dnes od 20:00 na ČT2.
Atmosféra v Československu bezprostředně po roce 1948 byla zaměřená proti vybraným skupinám, jako byli političtí odpůrci, církev, sedláci či živnostníci a právě na celém území Vysočiny a Jihlavska bylo pro komunistický režim velmi obtížné prosazovat kolektivizaci. Navíc zde byla tradičně silná katolická církev. Bylo tudíž logické, že největší represe byly nasměrovány do těchto míst a napětí vyvrcholilo právě v Babicích.
Ve škole zemřeli tři lidé
Co se tedy stalo osudného večera 2. července 1951? Několik převážně mladých lidí přepadlo babickou školu, kde se tehdy konala schůze místního národního výboru (MNV). Strhla se potyčka a tři z funkcionářů poté zůstali ležet mrtví (předseda, místopředseda MNV a pokladník), další komunista byl zraněn.
Dodnes však není docela jasné, kdo na koho střílel. Spoluautor nového dokumentu Luďek Navara se domnívá, že k přestřelce došlo nešťastnou shodou okolností. Podle zjištěných faktů, která byla prezentována v dokumentu, potyčku vyprovokoval jeden z funkcionářů, který tehdy vytáhl pistoli. „Je to odpovídající teorie, protože Malého skupina už dříve provedla podobné akce a k žádným obětem na životech nedošlo,“ dodává Navara.
Akci organizoval „agent“ Malý
V případu sehrál významnou a dodnes plně nevysvětlenou roli údajný agent americké CIC (amerického protišpionážního sboru) Ladislav Malý. Muž, který byl podle mnoha pamětníků spíše provokatérem Státní bezpečnosti, se již od března 1951 pohyboval na jižní Moravě a organizoval protikomunistické aktivity. „Agent Malý byl problematickou osobností, byl labilní, chtěl se proslavit, využil specifické situace,“ poznamenal dokumentarista Navara. „Lidé, kteří šli s ním, mu skutečně uvěřili, důvěřovali mu a šli do odboje s plným nasazením.“
Skupina poté uprchla z obce a skrývala se v žitném lánu u sousedních Bolíkovic. Mezitím byla zahájena pátrací akce, které se zúčastnilo několik desítek příslušníků bezpečnosti a Lidových milicí. Podle tehdejší zprávy ministerstva vnitra bezpečnost vypátrala díky podpoře obyvatelstva během 24 hodin úkryt teroristů. Při následné téměř dvouhodinové přestřelce zahynuli dva členové skupiny (jedním z nich byl Malý), dva se vzdali.
Sedm trestů smrti a 110 let vězení
Již deset dní po osudné noci začal proces se čtrnáctičlennou skupinou údajných teroristů. Soud vynesl sedm trestů smrti, dvě doživotí a pět dalších lidí odsoudil k celkem 110 letům vězení; všechny tresty ještě před vynesením rozsudku schválili nejvyšší představitelé komunistické strany. Navazující procesy se konaly až do února 1953, popraveni byli další čtyři lidé.
