Praha – Do Česka míří předseda Evropské komise José Barroso, aby se tu setkal s prezidentem Milošem Zemanem a ve středu také s premiérem Petrem Nečasem. Návštěva má potvrdit prezidentův vstřícný přístup k evropské integraci, kterým se liší od svého euroskeptického předchůdce Václava Klause. Zeman během návštěvy podepíše dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik nového záchranného fondu eurozóny. Ve středu pak vyvěsí na Hradě evropskou vlajku.
Do Prahy jede Barroso – se Zemanem na Hradě vyvěsí vlajku EU
Barroso začne návštěvu v úterý večerním setkáním na Hradě. „Jde zejména o symbolickou návštěvu, ale předpokládám, že se v jednání dotkne všech aktuálních témat EU. Zejména se bude soustředit na otázky schvalování budoucího rozpočtu EU na roky 2014 až 2020 a také v souvislosti s krizí eura a vývoje eurozóny,“ uvedl stálý velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil.
Hlavní program bude ve středu, kdy také na nádvoří Pražského hradu zavlaje zástava EU. Klaus ji během svého působení v pozici prezidenta nechtěl, zastává názor, že na Hrad nepatří, neboť je symbolem české státnosti, nikoliv Evropské unie.
„Myšlenka, že bychom měli na Pražském hradě k prezidentské zástavě přidávat a vyvěšovat vlajku Evropské unie… Já myslím, že k tomu jsem od žádného občana České republiky mandát, pokyn, příkaz, prosbu nedostal,“ uvedl Klaus v roce 2004. „Pražský hrad byl vždy symbolem české státnosti, a já myslím, že evropská vlajka má být vyvěšována někde jinde než tady,“ říkal bývalý prezident.
„Když jsme členem nějakého klubu, tak bychom se k tomu měli hlásit“
Zastánci unie museli počkat na nového prezidenta. Zeman na rozdíl od svého předchůdce modrožlutou vlajku na Hradě chce. Vlajka Evropské unie zavlaje na jednom ze dvou stožárů, které na první nádvoří nechal za první republiky umístit hradní architekt Josip Plečnik.
GALERIE
Miloš Zeman autor: Jaroslav Ožana , zdroj: ČTK
„Nejdříve pan prezident Miloš Zeman vyvěsí českou vlajku a zazní česká hymna. Následně s panem Barrosem vyvěsí evropskou vlajku a zazní i hymna Evropské unie,“ oznámila mluvčí prezidenta Hana Burianová. Česká vlajka bude při vstupu do Hradu vyvěšena na čestné místo vlevo, evropská unijní pak vpravo, a to podle zákona o užívání státních symbolů. Protest proti vyvěšení vlajky plánuje na Hradě neparlamentní Strana svobodných občanů, která má blízko k bývalému prezidentu Klausovi.
- Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře: „U nás se vedla paradoxně dlouhá diskuze o tom, jestli by tam ta vlajka vůbec býti měla. Myslím, že když jsme členem nějakého klubu, tak bychom se k tomu měli hlásit se všemi právy i závazky. Vyjádřením těchto práv a závazků je právě vlajka Evropské unie.“
Vlajka Evropské unie zobrazuje kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí. Jejich počet nijak nesouvisí s počtem členů. Dvanáctka byla přijata bez politických souvislostí jako symbol dokonalosti a úplnosti. Její podobu přijala tehdejší Rada Evropy roku 1955 a v roce 1986 se nezměněna stala symbolem Evropského společenství.
Podobu nezměnila ani jako symbol Evropské unie vzniklé roku 1992. Vlajka unie visí na většině vládních budov členských zemí. Část euroskeptických států má však k tomuto symbolu podobný postoj jako ještě nedávno Česká republika. Chybí třeba u londýnských vládních institucí. Patrné je to zvláště za nynější vlády konzervativců.
Klaus odmítal také podepsání eurovalu
Václav Klaus odmítal nejen vyvěšení vlajky, ale i podpis takzvaného eurovalu. Dokument, který se týká fondu, označil Klaus za zrůdnou věc, nevyslyšel ani výzvy Senátu, aby podpis pod něj připojil. „Tyto valy považuji za zrůdnou, nesmyslnou, absurdní věc a já je podepisovat rozhodně nebudu,“ prohlásil Klaus. Na samotnou činnost fondu, který už od podzimu funguje, to však nemělo bezprostřední vliv.
GALERIE
videogallery_322721
Zeman již dříve uvedl, že podpis eurovalu vnímá především jako symbolickou věc. Evropský stabilizační mechanismus se totiž týká jen zemí platících eurem a podle Zemanova odhadu se ČR k jednotné evropské měně připojí nejdříve až za pět let. Česko je kvůli chybějícímu prezidentskému podpisu poslední zemí EU, která ratifikaci eurovalu zatím nedokončila. Na samotnou činnost fondu, který už od loňského podzimu funguje, to ale nemá vliv. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu žádné finanční závazky.
Fond má za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout finanční problémy, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Zemím eurozóny, které se ocitnou v potížích, bude fond moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům.
Po Barrosovi se do Prahy chystá i prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Zatím je v plánu termín 25. dubna.
Rozhovor se stálým představitelem ČR při EU Martinem Povejšilem (zdroj: ČT24)